Nová Salome

V Deutsche Oper se pokusili účinně zobrazit Salome v inscenaci, která provokuje. Partituru, která podle slov Richarda Strausse „přímo křičela po zhudebnění“, uchopil jako geniální fetiš hostující dirigent Marc Albrecht . Důkladně seznámený s tvorbou německého klasika rané moderny, hledal novou, přitažlivou verzi. Rafinovanou směsí nečekaných efektů budoval z náladových motivů obraz epochální partitury. Inspiroval diváky, aby spolu se sólisty a orchestrem prožívali vzrušující chvíle. Strauss vybídl lidi k přemýšlení o moderních tendencích v rozvoji operního žánru, který bývá někdy označován za překonané reziduum kulturní přítomnosti. Pozoruhodnou zkušenost nastolila nynější berlínská inscenace. Salome nepominutelně upozornila na uplatnění nových tvůrčích poznatků v souladu se současným uměleckým rozvojem. Díky skvělé spolupráci Achima Freyera a dirigenta Albrechta vstoupil do života soubor moderních tvůrčích poznatků, který vyvolává oprávněnou naději na nový rozmach opery.

Sedmdesátiletý Brechtův žák a spolupracovník Achim Freyer dodal inscenaci Salome nové impulsy k pochopení skladatelových představ. Líčí osudy a chování hrdinky scénického dramatu, židovské princezny Salome, jako virtuální produkt současné společnosti, která představuje prototyp rozmařilé dcery kapitalistického podnikání, plného touhy po bohatství a moci, jichž se chce dravá žena zmocnit s pomocí fantastických idejí. Barevné panoptikum pestrých nálad se rozplývá ve sféře nadsazených epizod a směřuje k drastickému vyvrcholení Jonathanovy smrti, provázeným milostným zoufalstvím Salome, která se vzpírá svým zločinným choutkám.

Postavu femme fatale zosobňuje v hlasově přitlumeném a fyzicky dravém zaujetí americká sopranistka Susan Anthony , jejím partnerem byl skvěle vybavený Greer Grimsley . Jako Herodes překvapil tenorista René Kollo , který se po letech vrací z oblasti lehčího žánru k zásadním operním rolím.

Sdílet článek: