sobota, 30. srpen 2003

Návrat do minulosti

Napsal(a) 

Britský soubor Musicians of the Globe jezdí po celém světě s projektem, jehož cílem je přiblížit lidem hudbu, která se hrála v původním shakespearovském divadle Globe. Jejich vystoupení na festivalu se odehrálo přímo v pražském divadle téhož názvu. Možnost vyslechnout si hudebníky v dřevěném nezastřešeném divadle stála rozhodně za využití, přestože bylo ještě jarní "nesmělé" teplo a z dálky občas proznívala hudba provázející zcela jiné aktivity Výstaviště.

Ansámbl představil posluchačům skladby renesanční Anglie, které se zcela jistě nebo velmi pravděpodobně hrály v shakespearovském divadle - u několika se dá dokonce přesně určit, ke které hře a výstupu patřily. Milostné, škádlivé, melancholické, poučné i "hříčkové" písně byly v provedení elfovsky půvabné sopranistky Joanne Lunn - ostatně i její kolegyně vyhlížely, jako by si jen odskočily odněkud ze Středozemě - doplňovány instrumentálními tanci na kopie dobových nástrojů (housle, cistra, zobcová flétna, loutna, bandora, viola da gamba). "Kirkbyovsky" měkký, subtilní a čistý hlas zpěvačky v kombinaci s mistrně ovládanými nástroji (například vynikající loutnistka Lynda Sayce ) vtahoval postupně do atmosféry nejen renesančního divadla. K úplnosti dojmů chyběli už jen herci a kostýmy, ale Muzikanti z Globu si s sebou přivezli alespoň šaška Johna, tedy Johna Ballangera , žongléra, herce a akrobata (v Británii zvolen Šaškem roku 1990, krátce působil jako osobní šašek a ceremoniář princezny Diany). Po mírně rozvleklém entrée si šašek John získal publikum do té míry, že se při žonglování se srpy ozývaly zcela autentické výkřiky dam a sem tam obdivné mručení pánů, po sehrání scénky dvou opilých a posléze rvoucích se dvořanů si vysloužil vděčný potlesk. Přenést dnešní publikum do jiné doby, nainfikovat ho určitou mírou médii netknuté spontaneity, a to vše podat v kvalitním "balení", je vskutku obdivuhodné umění.

Dina Šnejdarová

Hudbě se věnuje přibližně od svých pěti let. Postupně prošla školením klavír-varhany-cembalo-dirigování-liturgická praxe-základy zpěvu a muzikologie (FF UK), souběžně s tím se řadu let věnovala klasickému baletu pod vedením nezapomenutelné Dagmar Špryslové a krátce též scénickému tanci (Vysokoškolský umělecký soubor, dnes Taneční centrum Praha). Její „hudební mámou“ se stala pedagožka Alena Kuklová, rodačka z Poličky, díky níž neztratila radost z hudby a přibližně v devíti letech objevila tvorbu 20. století, zejména Bohuslava Martinů a Bély Bartóka. Za průnik do hudebně-analytického myšlení vděčí varhanici Miroslavě Svobodové, za překonání obav z improvizace Jitce Chaloupkové (Konzervatoř České Budějovice). V muzikologii se soustředila na hudbu starších období. Pracovala jako zástupkyně šéfredaktora Harmonie, spolupracovnice ČRo Vltava, editorka koncertních programů FOK, knihovnice Hudebního oddělení NK ČR. V současné době se věnuje vzdělávání svých dvou dcer a hudební publicistice (Harmonie, Czech Music Quaterly, FOK, Česká filharmonie, Pražské jaro), provozuje též autorský Dinin nevyvážený blog (dinasnejdar.blogspot.cz). Jejím nej- autorem je již od dětství Johann Sebastian Bach.

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 701

Novinky emailem

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.