pondělí, 8. červenec 2002

Mozartova Zaida

Napsal(a) 

Mozartův "turecký" singspiel Zaida se považuje za jakousi skicu k proslulému singspielu Únos ze serailu. Avšak pouhou skicou Zaidu nazvat nelze, protože její hudba v Únosu použita nebyla, tehdy inspiroval skladatele jen "duch Zaidy" a nebo spíš téma orientální pohádky. V čtrnácti dokončených hudebních číslech Zaidy se setkáváme s hudbou, která mnohdy dokonce "překonává" hudbu Únosu ze serailu. Problém českého překladu vyřešil v Jihočeském divadle (premiéra 15.3.) Přemysl Charvát a režie se ujal Miloslav Veselý , který přišel s nápadem spočívajícím v tom, že mluvené dialogy a melodramata přenechal činoherním hercům, a operní zpěváci během představení "pouze" zpívají. Vznikla z toho jakási "hra ve hře" nebo spíš "zpěvohra v činohře". Veselý vymyslel příběh dvou mladých lidí, kteří v předehře objeví na půdě starou knihu, začínají ji číst a hrají si s operními herci jako s loutkami, které příběh oživují. Postavy Alenky a Ondry (Lenka Krčková , Ondřej Veselý ) procházejí celým dějem, posouvají ho dopředu a zároveň prožívají příběh Zaidy po svém. Takové řešení inscenace přineslo zajímavou, i když náročnou zkušenost pro členy operního souboru, kteří se museli přizpůsobit hercům činohry. Jejich postavy se z pohybu dostávali do ztuhlosti po dobu, než se je rozhodli "průvodci dějem" znovu oživit. Dirigent Petr Chromčák vedl během premiéry citlivě a s jistotou orchestr, hrající bez znatelných chyb, a docílil pravé povahy Mozartovy hudby: lehkost a jiskřivost zároveň s hlubokým citem a dramatičností. Hlavní postavu ztvárnila Kateřina Chromčáková (v alternaci Iva Hošpesová ), která na jevišti byla vtělenou ženskostí a líbezné pohody a její lehký soprán vcelku odpovídal nárokům tohoto partu. Mladíka Gomatze zpíval Bohdan Petrovič (v alternaci Zoltán Korda ). Jeho silný a příjemný hlas výrazně ztvárnil obraz zamilovaného zajatce, avšak ve vrchních polohách jeho poněkud "široký a forzírovaný" způsob tvoření tónu při zpěvu Mozarta nebyl zcela na místě. Dalo by se říci, že nejlépe v tomto ohledu vyhovoval své úloze Svatopluk Sem , který ztvárnil Allazima, dalšího nesvobodného Evropana, určeného k ostraze hlavní hrdinky. Jeho zvučný hlas příjemného témbru zněl vyrovnaně a lehce ve všech polohách, poskytoval při tom širokou paletu barevné výraznosti tónu, což svědčí o dobré vokální škole spojené s velice kvalitními vokálními a scénickými dispozicemi. Sultána Solimana ztvárnil Václav Janeček , jehož výkon byl přijatelný, avšak občas míval zřetelné problémy v intonaci, zvláště ve vrchních polohách partu. Komickou postavu Osmina bezproblémů prezentoval Pavel Klečka .

Výtvarnice scény a kostýmů Veronika Márová s fantazií a hravostí vytvořila "pohádkovou půdu" prvního dějství včetně humorného vstupu živé slepice během předehry. V druhém dějství příjemně překvapila obrovskou loutkou sultána Solimana, které byla občas propůjčena náležitá hlava zpěváka nebo herce. Je třeba ocenit dobrou kompaktnost celého představení, kdy zdařilá souhra zpěváků, herců a orchestru napomohla k vytvoření pěkné podívané. Na jedné straně zůstala Zaida krásnou orientální pohádkou, na straně druhé je moderním, živým příběhem. To vše samozřejmě spojila láska.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.