středa, 7. srpen 2013

Mozart v Praze

Napsal(a) 

Ronald Brautigam Ronald Brautigam

Orchestr Vídeňské akademie složený z hudebníků hrajících na dobové nástroje je známý u nás především ze svého hostování na Mezinárodním hudebním festivale Pražské jaro, kde v letech 2011 a 2013 představil scénická díla Pekelná komedie a Giacomovy variace , jejichž hlavním protagonistou byl slavný americký herec John Malkovich. V naší metropoli získal ovšem už v roce 1991 rakouský dirigent a zakladatel tělesa Martin Haselböck za nastudování opery Don Giovanni Mozartovu cenu hl. m. Prahy. Na přání současného vedení Pražského jara by měl orchestr v příštích letech připravit koncert pro náš mezinárodní hudební festival. Před letošním vystoupením tělesa v Hudebním divadle Karlín na Pražském jaru a následným zámořským turné se Orchestr Vídeňské akademie rozloučil v rakouské metropoli se svým publikem koncertem ve vyprodaném Zlatém sále Hudebního spolku Společnosti přátel hudby, kde provozuje již dvaadvacet let svůj pravidelný sezonní cyklus. Večer 7. května 2013 nazvaný „Mozart v Praze“ nabídl dramaturgický program, který přilákal do sálu i české posluchače. Kompaktní skvěle sestavenou koncepci hudebních děl zahrnujících ukázkový výsek kompozic Wolfganga Amadea Mozarta specifikovaných KV 490 – KV 505 nastudoval Martin Haselböck s energickým zápalem a analytickým přístupem. Předehru k opeře „Figarova svatba“, KV 492 řídil dirigent zpaměti a bez taktovky, kterou nepoužíval ani později. Skladbě v rychlém tempu vtiskl temperamentní gradaci a dramatický esprit. Následující pěveckou scénu s rondem pro soprán s houslovým sólem a orchestrem Non più, tutto ascoltai – Non temer, amato bene, KV 490 zpívala švédská sopranistka Malin Hartelius , která je více než dvacet let profesně spojena s Operním domem Zürich. Náročného recitativu se zmocnila niterně, měkce, procítěně a svítivým témbrem ve všech polohách si dokázala podmanit celý sál. Houslista Ilja Korol i orchestr hráli dílo se stylovou elegancí.

K provedení Koncertu pro klavír a orchestr C dur, KV 503 byl přizván nizozemský pianista Ronald Brautigam. Držitel mnohých prestižních ocenění ve hře na kladívkový klavír se zhostil díla brilantně. S lehkostí a vysoce vytříbenou jemností techniky rozehrál sólový part v barevných nuancích a orchestr mu byl rovnocenným partnerem. Scéna s rondem pro soprán s obligátním klavírem a orchestrem Ch’io mi scordi di te – Non temer, amato bene, KV 505 sjednotila na scéně všechny hosty večera a zejména Brautigamova hra na kladívkový klavír přispěla ke strhujícímu zážitku. Závěrečná Symfonie D dur, „Pražská“, KV 504, patří k Mozartovým vrcholným dílům. Její reminiscence Figarovy svatby, typická vnitřní emocionální, dynamická a tempová svárlivost zněla pod taktovkou Martina Haselböcka důstojně. I když u sól hráčů nebo nástrojových skupin v melodiích s charakterem zpěvnosti a frází s proměnlivou dynamikou byly citelné rozdíly v přednesu, zvuk tělesa byl v hutnosti a orchestrální semknutosti příjemný a perfektně kompaktní.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.