Monteverdiho nešpory poprvé v Brně

V neděli 18. září měli hudbymilovní Brňané na výběr jeden ze dvou zahajovacích koncertů sezony, mohli jít buď na filharmonii nebo na Czech Ensemble Baroque do minoritského kostela sv. Janů. Zvolila jsem druhou možnost, první večer 5. sezony cyklu Bacha na Mozarta totiž patřil Monteverdiho Mariánským nešporám, poprvé kompletně provedeným v Brně (před šesti lety, tj. v roce 2010 zazněly na festivalu Concentus moraviae v Tišnově-Předklášteří v podání souboru Collegium 1704 a dirigenta Václava Lukse). Vespro della Beata Vergine – tak zní originální název Monteverdiho díla, které vyšlo tiskem roku 1610 spolu s pětihlasou mší ještě v době skladatelova působení na dvoře v Mantově. Tisk, věnovaný tehdejšímu papeži, poutá velkou pozornost hudebních historiků, kteří si kladou množství otázek a ve výzkumu neustále pokračují, hlavně však zajímá interprety z celého světa, kteří vydanou hudbu studují, provádějí a natáčejí.

Foto Jana Šuplerová

Monteverdiho Mariánské nešpory patří k nejslavnějším duchovním dílům vůbec. Vedle žalmů a závěrečného Magnificat, které jsou v nešporní bohoslužbě obligátní, zhudebňují ještě ve formě koncertantních sól texty starozákonní Písně písní, hymnus Ave maris stella a latinskou báseň. Od prvních tónů jsou tyto nešpory strhující a posluchačsky nesmírně atraktivní, hlavně zvukovou barevností (s cinky a pozouny) a uplatněním různých kompozičních stylů, technik a postupů, které by se daly dlouze rozebírat. Využívají však také prostorového rozmístění hudebníků (ostatně byly poprvé provedeny roku 1613 v bazilice sv. Marka v Benátkách, v níž se využívaly empory). U brněnských minoritů tohoto efektu dirigent Roman Válek využil jen zčásti a několikrát: sborové pódium dirigent rozdělil na poloviny, v několika skladbách umístil část zpěváků k jednomu z bočních oltářů a k hlavnímu oltáři pěveckého sólistu, který zpíval v ozvěně, jak požaduje skladatel. Czech Ensemble Baroque s koncertní mistryní Elen Machovou, výbornou houslistkou, vystoupil ve větším obsazení, ke spolupráci přizval také maďarské hráče na dechové nástroje a dva klávesisty, kteří hráli generální bas na cembalo a varhanní pozitiv. Mezi osmnácti sborovými zpěváky (sbormistryně Tereza Válková) byli i sólisté, z nichž bych vyzdvihla několik jmen. Bylo znát, že sopranistka Helga Varga Bach ze Slovenska má se starou hudbou velké zkušenosti, Pavla Radostová se mi příjemnou barvou hlasu však líbila víc, obě se předvedly v duetu Pulchra es. Tenorista Jakub Kubín zaujal od vstupní chorální invokace (z kazatelny), pro tuto hudbu má vhodný, tj. vyšší lehčí a hlavně pohyblivý hlas, mj. krásně zvládal ozdoby. Lukáš Hacek se rovněž zhostil svého náročného partu se ctí, i když zpíval o něco dramatičtěji a silněji, než by se hodilo. Upoutal rovněž basista Jiří Miroslav Procházka, jehož hlas krásné barvy si mohli posluchači vychutnat. Před žalmy byly zařazeny chorální antifony, které kontrastovaly s raně barokní hudbou.

Foto Jana Šuplerová

Dirigent Roman Válek volil občas rychlejší tempa, než by bylo pro akustiku chrámu s dlouhým dozvukem vhodné, takže se výsledek spojil ve zvukovou masu, např. v některých žalmech. Celkově však byl zvuk plastický, lahodný, vedle monumentálních, velkolepých ploch vynikala rozjímavá, intimní místa. V zápise Monteverdiho nešpory vypadají prostě, ale v interpretaci jsou mnohými detaily nesmírně obtížné. Bylo znát, že soubor věnoval nastudování mimořádného a dlouhého díla značnou pozornost. Početné publikum tak mělo hluboký zážitek, který odměnilo velkým potleskem. Czech Ensemble Baroque s dirigentem Romanem Válkem v předcházejících dnech Mariánské nešpory uvedl v Moravském Krumlově, v Třebíči a nakonec v Brně a tímto záslužným počinem předjímal 450. výročí narození Claudia Monteverdiho, které si připomeneme příští rok.

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější