pátek, 19. červenec 2002

Mistr Liederabendu

Napsal(a) 

Na pozvání festivalu Pražské jaro zavítal do Prahy německý barytonista Matthias Goerne. V Dvořákově síni Rudolfina provedl 21. 5. cyklus písní Spanilá mlynářka od Franze Schuberta. V Německu jej označují právem za mistra liederabendu. Jeho fascinující interpretaci Schuberta jen těžko popsat. Byla to technicky dokonalá, nekonečná pěvecká linie. Zdánlivě snadný cyklus dvaceti písní s baladickým příběhem nešťastného mlynářského mládence (dnes bychom asi mluvili o klasickém milostném trojúhelníku) není vůbec lehké provádět. Tvarování frází, vystižení tektoniky linie příběhu a náročná dechová technika vyžaduje skutečného mistra. Matthias Goerne patří ve světě k těm nejlepším. Jeho pojetí je na rozdíl od jeho učitele Dietricha Fischera-Dieskaua civilnější, cudnější a plnost svého barytonu rozvinul pouze na několika vrcholech. Velmi dobrým partnerem Matthiase Goerna byl mladý klavírista Eric Schneider . Vystižení ilustrativních prvků svého partu (vandrovnický rytmus, zadržovaný tečkovaný rytmus, akordické a ostinátní figurace, zvukomalba) se podařilo výborně, měkčí a jemnější měl být v pomalých, klidových částech.

Bohužel tradice tematických liederabendů u nás jaksi vymizela a tomu odpovídal i skromný počet návštěvníků recitálu. Nebo že by Pražany finančně vyčerpal předcházející recitál Magdaleny Kožené, který sice nebyl umělecky lepší, ale byl vyprodán? Naštěstí do Rudolfina přišlo toho večera poučené a vnímavé publikum, které odměnilo oba umělce dlouhotrvajícím, bouřlivým aplausem.

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.