Milostné drama v prádelně

V rámci franouzského projektu, jímž Německá opera systematicky přibližuje méně uváděná díla, přišel na řadu Massenetův Werther . Partituru plnou sladkých melodií a něžných epizod přijímá divák bezděčně rád, aniž uvažuje o choulostivých nástrahách, do nichž může sklouznout povrchní režie a svévolná scénografie. Snaha „modernizovat“ toto dílo se sice pohybuje ještě v přijatelném rámci vkusu, nicméně neskryje některé anachronismy. Takovým příkladem je třeba duet Werthera (anglický tenorista Paul Clark ) s nevěrnou milenkou Charlottou (i u nás z koncertního pódia známá švédská mezzosopranistka Charlotte Hellekant ) ve skladu plném spoluhrajících moderních praček. Sexuální atak zde vrcholí divokou scénou, při níž se hrdina zastřelí způsobem, připomínajícícm laciné filmové krváky. Autorem režijní koncepce je Sebastian Baumgarten (33), vnuk někdejšího intendanta berlínské Státní opery Pod lipami, kterému po řadě diskutabilních scénografií dali přezdívku „umělec od Berlínské zdi“. Hudební nastudování Itala Antonella Allemandiho nepřekonalo průměr a vyvolávalo tesknou vzpomínku na skvělé koncertní provedení Werthera v Berlíně s Alfredo Krausem a Vesselinou Kasarovou.

Sdílet článek: