Milostná psaní Magdaleny Kožené

Na svém dosud posledním pražském koncertu nabídla mezzosopranistka Magdalena Kožená program z raně barokních písní a monodií, Lettere amorose , který její příznivci mohou dobře znát ze stejnojmenné nahrávky vydané již před třemi lety. Přesto – anebo právě proto – byla 3. listopadu Dvořákova síň Rudolfina zaplněna téměř do posledního místa. Jakkoliv o velké návštěvnosti (a také úspěchu) koncertu rozhodovala primárně přítomnost Magdaleny Kožené, není důvod k pochybnostem ani o atraktivitě zvoleného repertoáru, který se minimálně od 80. let 20. století etabloval jako živá součást západní hudební kultury a jenž vedle děl J. S. Bacha a G. F. Händela patří k nejčastěji provozovanému segmentu barokní tvorby. Svět italského raného baroka, Cacciniho, Monteverdiho, Mariniho či Barbary Strozzi, má své jedinečné kouzlo a podmanivost, jež souvisí mimo jiné s přímostí a silou, s níž se obrací na naše city, ať už v quasi taneční canzonettě anebo patetické árii v recitativním stylu. Právě v této druhé kategorii také Magdalena Kožená na svém pražském večeru excelovala. Merulova bolestná mariánská ukolébavka i Zamilovaný Hérakleitos od Barbary Strozzi byly v jejím podání plné vášně a přirozených dramatických akcentů a publikum zcela uchvátily.

Méně efektní byly písně v rychlém tempu v úvodním bloku, kde – navzdory principům žánru – nedovolil příliš velký tón a vibrato skutečně vyniknout melodii a zpívanému textu. O to sladčí ovšem bylo zaposlouchat se do písní, kde došlo ke zklidnění tónu a kde v plnosti vynikla krása zpěvaččina hlasu, jako například v přídavku Se l’aura spira od Frescobaldiho. Podobně jako na zmiňované nahrávce Deutsche Grammophon i na pražském koncertě doprovázel Magdalenu Koženou soubor Private Musicke . Silnější continuo trojice drnkacích nástrojů, violone a lirone, slibovaly možnost posílení prvku improvizace a momentu spontánnosti, tak dobře se pojících právě s tímto repertoárem, avšak umělci volili převážně cestu pečlivých aranží včetně zapojení rozmanitých bicí. Z ryze instrumentálních skladeb měly zaslouženě největší úspěch Canarios od Gaspara Sanze, v nichž vynikl vedoucí ansámblu Pierre Pitzl na kytaru.

Domácí vystoupení Magdaleny Kožené jsou českým publikem již tradičně sledována s velkým zájmem, a nejinak tomu bylo i na tomto koncertě. Slavnostní atmosféra, standing ovations i tři přídavky potvrdily, že Magdalena Kožená je v Praze a České republice doma, a proto se lze jen těšit na její další vystoupení.

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější