středa, 14. březen 2012

Met in HD - Anna Bolena

Napsal(a) 

Režisér David McVicar zvolil pro první Donizettiho operu ze své plánované trilogie v Metropolitní opeře v New Yorku (přenos do kin – 15. 10.) o anglických královnách proměnlivou architektonickou scénu Roberta Jonese svícenou do dramatizujícího šerosvitu, jaký bývá na obrazech té doby, a kostýmní spolupracovnice Jenny Tiramani vytvořila podle Holbeinových obrazů co nejdokonalejší kopie dobových kostýmů. Zajímavý kontrast k dokonalé estetičnosti okolí vytvořilo v průběhu děje královnino páže Tamary Mumford (charakteristický hlas!), jež jako jediné podrobili krvavému mučení s vizuálními důsledky. V závěru inscenace užili inscenátoři efektního náznaku – vysoko nad jevištěm stojí postava maskovaného kata, který Annu gestem meče setne a z výšky padá jemná červená opona, před níž Anna prudce skloní hlavu.

Dirigent Marco Armiliato dirigoval velmi dobře hrající orchestr bez partitury s italským temperamentem a s bezchybným smyslem pro bel canto. Sbor zněl tentokrát nějak rozostřeně, matně. Anna Netrebko byla pro mne v roli Anny Boleynové poprvé zcela přesvědčivá. Zdálo se mi, že jí postava ctižádostivé královny, která šla za svým cílem bez slitování a byla za to po zásluze tvrdě potrestána, neobyčejně sedí na rozdíl od jejích Zuzanek, Traviat, Mimi, které na mne vždy působily poněkud odtažitě a málo citově a hravě. V této inscenaci jsou i chvilky královniny slabosti a citového zmatku uvěřitelné. Postava je jednolitá, jakoby z jediného kusu po stránce pěvecké i herecké. Temný a plný soprán Anny Netrebko k této roli dozrál a zvládnul ji bez slabších míst. Bohužel neměla odpovídající protihráče. Představiteli Enrica (Jindřich VIII.) Ildaru Abdrazakovovi nechyběl impozantní zjev, ale herecké i pěvecké zkušenosti. Má krásný, ale zejména v hloubkách ještě ne zcela dobudovaný hlas a zatím není hereckou osobností, takže postava krále Jindřicha VIII. byla překvapivě bezvýrazná. Ani Giovanna (Jane Seymour), v níž Elinu Garanču nahradila Jekatěrina Gubanova , nebyla Anně Boleynové odpovídající soupeřkou a zároveň zrazující přítelkyní – chyběla jí přirozená ženskost i přesvědčivé výšky. Obě dámy, královna Anna i Jane, byly poněkud při těle a na kameru nepůsobily typově příliš odlišně ani svůdně. V roli Lorda Percyho zaujal tenorista Stephen Costello , jehož hlas barytonového zabarvení zní velmi zajímavě, a až získá víc jevištních zkušeností, bude jeho jevištní výkon i herecky plastičtější.

Považuji začátek letošních přenosů z Metropolitní opery za impozantní – předvedl mladé pěvce, z nichž tři pocházejí z Ruska, právě ve chvíli, kdy přenos z Met poprvé zamířil i tam.

Olga Janáčková

Muzikoložka, teatroložka, operní režisérka, hudební a divadelní kritička a organizátorka. Studovala hudební a divadelní vědu na Filozofické fakultě tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, sólový zpěv na brněnské konzervatoři a operní režii na JAMU. V letech 1968–90 pracovala jako odborná pracovnice specializovaná na hudební divadlo v Kabinetu pro studium českého divadla Ústavu pro českou a světovou literaturu Československé akademie věd. Přispívala do samizdatového divadelního časopisu Dialog (1977–80). V letech 1987–89 byla dramaturgyní opery Státního divadla v Ústí nad Labem, pracovala také v Divadelním ústavu Praha. Od roku 1990 soustavně sleduje produkci českých a moravských operních divadel, recenze a články publikuje v odborných médiích.

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 701

Novinky emailem

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.