úterý, 5. duben 2016

Malá velká Kateřina

Napsal(a) 

Kateřina Javůrková, foto katerinajavurkova.cz Kateřina Javůrkováfoto: katerinajavurkova.cz

Absolventské koncerty pražské Hudební fakulty Akademie múzických umění sice navštěvuji nepravidelně, ale často jsou aspoň v dílčích aspektech zajímavé. Občas mají dokonce úroveň běžných komorních koncertů České filharmonie a FOKu a zcela výjimečně jsou festivalové a snesou srovnání například s Pražským jarem nebo s Dvořákovou Prahou. Výstupní koncert hornistky Kateřiny Javůrkové v pátek 1. dubna takový byl, takže mě napadla jako vždy otázka, jaký podíl na tak mimořádné úrovni komplexního muzikantství má její alma mater?

Výkon vítězky soutěže Pražského jara 2013 a členky České filharmonie byl až na několik maličko nátiskově posunutých tónů dokonalý a hlavně oblažující plný sál Bohuslava Martinů nádherným tónem, radostí ze hry a svrchovaným, již v jejím mladistvém věku zralým uměním. Ke strhujícímu výsledku večera výrazně přispěli její hosté – Panochovo kvarteto v Mozartově Kvintetu Es dur, KV 407, hráči dechového kvinteta Belfiato, jehož je slečna Javůrková členkou, s nimiž bravurně provedla coby leader krotce moderní, poněkud romanticky eklektický, melodicky však výrazný a poslechově vstřícný Dechový kvintet Theodora Blumera, Jarmila Panochová, jež svým spolehlivým klavírním doprovodem podepřela nesmírně těžkou Villanelu pro sólovou hornu Paula Dukase a především houslista Jan Mráček (skvělý komorní výkon!) a pianista Lukáš Klánský, kteří spolu s Kateřinou Javůrkovou učinili z Brahmsova Tria Es dur, op. 40, dominantu koncertu. Kateřina Javůrková je sice malá centimetry, ale už v pětadvaceti letech velká svým ryzím muzikantstvím. (Milou maličkostí večera byl primárius Jiří Panocha v roli obraceče not své ženy.)

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.