středa, 16. červenec 2003

Májové (roz)čarování

Napsal(a) 

První květnový den, "lásky čas", zazněl v Rudolfinu slavnostně laděný koncert, na němž se jako hosté České filharmonie představili dirigent Peter Schreier a varhaník Hansjörg Albrecht. Nejzajímavější částí programu byl Koncert g moll pro varhany, smyčce a tympány Francise Poulenca, jednovětá skladba - velice náročná na souhru - plná barev, efektních i lyricky zasněných ploch. Schreier tuto mozaiku poskládal s interprety velice pečlivě a smysluplně (varhaník mohl být ale v registraci víc invenční). Toto dílo celý koncert rozsvítilo a prozářilo. Škoda, že večer nepokračoval v podobném duchu a zcela nelogicky (a dramaturgicky nešikovně) následovala Schubertova Symfonie h moll "Nedokončená" . Přestože bylo její provedení standardně kvalitní, myšlenkový střih byl až příliš násilný. V první polovině koncertu zazněla Bachova Orchestrální suita č. 3 D dur BWV 1068 a Händelův Koncert č. 16 F dur pro varhany a orchestr , jejichž provedení si dovolím označit za velmi neuspokojivé. Hra filharmoniků postrádala švih, příznačné rytmy barokních tanců byly dosti neurčité, hudba plynula takřka notu od noty beze stopy nadhledu (navíc smyčcová sekce nebyla sladěná). Sólista bohužel v tomto směru nevybočoval svou, mírně řečeno, nezřetelnou artikulací a registrací (experiment v podobě vysokých alikvotů v Händelovi opravdu nezněl příjemně).

Barokní hudba se na moderní nástroje dá zahrát tak, že to i nejzarputilejšímu zastánci "autentických" nástrojů může brát dech. České filharmonii se to bohužel nepodařilo.

Dina Šnejdarová

Hudbě se věnuje přibližně od svých pěti let. Postupně prošla školením klavír-varhany-cembalo-dirigování-liturgická praxe-základy zpěvu a muzikologie (FF UK), souběžně s tím se řadu let věnovala klasickému baletu pod vedením nezapomenutelné Dagmar Špryslové a krátce též scénickému tanci (Vysokoškolský umělecký soubor, dnes Taneční centrum Praha). Její „hudební mámou“ se stala pedagožka Alena Kuklová, rodačka z Poličky, díky níž neztratila radost z hudby a přibližně v devíti letech objevila tvorbu 20. století, zejména Bohuslava Martinů a Bély Bartóka. Za průnik do hudebně-analytického myšlení vděčí varhanici Miroslavě Svobodové, za překonání obav z improvizace Jitce Chaloupkové (Konzervatoř České Budějovice). V muzikologii se soustředila na hudbu starších období. Pracovala jako zástupkyně šéfredaktora Harmonie, spolupracovnice ČRo Vltava, editorka koncertních programů FOK, knihovnice Hudebního oddělení NK ČR. V současné době se věnuje vzdělávání svých dvou dcer a hudební publicistice (Harmonie, Czech Music Quaterly, FOK, Česká filharmonie, Pražské jaro), provozuje též autorský Dinin nevyvážený blog (dinasnejdar.blogspot.cz). Jejím nej- autorem je již od dětství Johann Sebastian Bach.

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 701

Novinky emailem

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.