pátek, 20. srpen 2010

Mahler v Jihlavě

Napsal(a) 

Je po osmé večer, osmnáctého května, a v Jihlavě už končí koncert Komorní filharmonie Pardubice . Na programu byla jediná skladba. Dozněla Mahlerova Píseň o zemi a vedle Dagmar Peckové , která zpívá tohoto autora krásně už dvě desetiletí, byl příjemným překvapením tenorista Jaroslav Březina v druhém sólovém partu. Publikum i díky oběma pěvcům přijalo hodinovou partituru velmi příznivě, třebaže se v předsálí ozývala i opatrnější slova o tom, že to bylo „takové zvláštní“.

Jihlavský Dům kultury odborů je ten nejtypičtější příklad socialistické architektury, uvnitř spíše kinosál s nepříliš šťastnou akustikou než koncertní síň. Krajské město však jinou možnost symfonické hudbě neposkytuje. Snad prý už za rok by se však měl začít využívat jeden z opravených sakrálních prostorů.

Komorní verze Písně o zemi, pod kterou je podepsán mimo jiné Arnold Schönberg, se od té původní liší hlavně měkčí expresivitou a menší masou zvuku. Je tedy milosrdnější k interpretům. Dagmar Pecková své písně v této vokální suitě či symfonii přednesla s plným prožitkem, tak, jak jsme na jejího Mahlera už zvyklí. Jaroslav Březina ovšem může být v tomto typu partů považován přímo za objev. Našel dostatek sil, barvy a výrazu, aby uspokojil, a to i v těch nejvypjatějších úsecích. Pardubickou filharmonii vedl Petr Altrichter k co možná nejstylovějšímu postoji. Hlavní rezervy večera byly tedy v akustice sálu. Vysočina a její krajské město se hlásí k Mahlerovi poslední dobou čím dál víc, jistě i díky aktivitám iniciátorů kolem Jiřího Štilce. Festival Hudba tisíců – Mahler Jihlava 2010 má letos už devátý ročník a v jubilejním roce skladatele je program pochopitelně výrazně bohatší. Mahler psal hudbu, která se běžným podmínkám koncertního provozu mimo metropole spíše vzpírá, přesto v Jihlavě znít bude. Musí, aby ostatní mahlerovské aktivity ve městě nebyly jen proklamací. A jihlavská kulturní veřejnost si na Mahlerovu hudbu bude muset zvykat. Dozněla Píseň o zemi. „Bylo to zvláštní,“ říkají někteří. „Bylo to krásné,“ říkají další.

Petr Veber

Novinář, hudební a operní kritik, autor textů o hudbě a hudebnících, absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 byl pak deset let v Českém rozhlase vedoucím hudební redakce stanice Vltava. Je jedním z průvodců vysíláním stanice D dur. Spolupracovníkem Harmonie se stal hned v počátcích existence časopisu. Přispíval a přispívá také do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života. Nejenže za ní rád cestuje, ale také ji ještě stále rád poslouchá.

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 700

Novinky emailem

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.