čtvrtek, 4. březen 2010

Magdalena Kožená a Venice Baroque Orchestra

Napsal(a) 

Pražský koncert Magdaleny Kožené , kterým zpěvačka a Andrea MarconVenice Baroque Orchestra zahájili 1. listopadu v pražském Rudolfinu nové koncertní turné, vyvolal navzdory vysoké ceně lístků obrovský zájem. Dramaturgie koncertu vycházející z nedávného vivaldiovského snímku byla zdařile rozšířena o instrumentální čísla. Kromě dvou smyčcových symfonií zazněl rovněž známý Koncert „La Notte“ pro příčnou flétnu (Michele Favaro ) a smyčce , Koncert pro dvoje housle (Gianpiero ZanoccoMassimiliano Tieppo ) a smyčce (RV 439) a Koncert pro sopraninovou flétnu (RV 443), který bravurně odehrála Anna Fusek , aby se následně vrátila ke svému místu u druhých houslí. Nehledě na některé detaily v dvojkoncertu, celková úroveň výkonu instrumentalistů byla vynikající a potvrdila mimo jiné, že se Italové vřadili mezi špičkové interprety staré hudby. Pěvecká čísla vycházela čistě z repertoáru nahrávky; i zde převažovaly árie patetické, výrazové a jen v menší míře rychlé, koloraturní, na které bývá barokní opera v obecném povědomí nepřesně redukována. Kožená plně dostála své pověsti špičkového interpreta: dokonale promyšlený program, propracované detaily, maximální nasazení. Dojmy v profesionálních kruzích byly smíšené, někomu bylo málo odvahy a výrazu, jinému naopak příliš, zatímco autor těchto řádků, povinně poučený zmiňovanou krásnou nahrávkou, by spíše uvítal více improvizace a ozvláštnění, kterých se dočkají asi návštěvníci dalších koncertů turné, až bude repertoár skutečně zažitý. Sdílet hudbu a emoce s umělkyní bylo ovšem velkým zážitkem a publikum se také na konci zvedlo ke „standing ovations“, které byly nejen výrazem vděčnosti za prožitý večer, ale i mimořádné popularity, které se Magdalena Kožená v České republice právem těší.

Marc Niubo

Ředitel Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se primárně věnuje hudební historiografii, odkrývání minulého, zkoumání skladeb, jejich příběhů, tvůrců, interpretů, kontextů, souvislostí. Jeho dlouhodobým badatelským tématem je italská opera v Praze, badatelsky se také věnuje duchovní hudbě – české i italské, ale primárně v domácím kontextu. Řadě dalších témat, jako např. hudba anglického či španělského baroka, dílo M. A. Charpentiera, W. A. Mozarta, Antonína Dvořáka, otázky provozovací praxe, edičních technik, hudební kritiky, se věnuje spíše příležitostně anebo primárně ve výuce Ústavu hudební vědy.

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 700

Novinky emailem

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.