„Doma jsem si pro radost zpívala velmi málo. Buď jsem cvičila techniku, árie, nebo korepetovala.“ Citát z úvodního slova Zdenky Belas Lobkowicz k 5. Mezinárodnímu hudebnímu festivalu Jiřího Lobkowicze slouží jako vysvětlení, že akce, která pod jejím vedením proběhla v termínu 1. – 9. září v podobě pěti představení na nádvoří a v koncertním sále mělnického zámku, byla připravena k potěše milovníků vážné hudby a neuchází se o sáhodlouhé rozbory. Na tomto záměru se nepochybně projevila současná atmosféra na zámku, která vzešla ze dvou událostí: „knížecí svatby“ sopranistky Zdenky Belas a vinaře Jiřího Lobkowicze, která oslnila 19. června, a půl roku předtím narození jejich syna Roberta Christiana. To je také nejspíš důvod, proč dramaturgyně, které se osvědčuje spolupráce se Severočeským divadlem opery a baletu z Ústí nad Labem a Divadlem J. K. Tyla z Plzně, sáhla po líbivých položkách z jejich repertoáru, Dvořákově Rusalce a Mozartově Kouzelné flétně . Ty také zcela zaplnily zámecké nádvoří a konečně bylo v auditoriu vidět povícero natěšených Mělničanů. Jako chutná zrnka kávy v číši sambuky lze přijmout komorní koncert v prostředku týdne, kterého se zhostil Felix Slováček se svým saxofonem a klarinetem za klavírního doprovodu Borise Krajného .
Zbývá rámec festivalu, kterého se tradičně a s bravurou zhostil Český národní symfonický orchestr , tentokrát pod japonskou dirigentskou taktovkou (Koji Kawamoto). Úvodní zařazení Symfonie č. 5 c moll mělo svou logiku, neboť „Osudová “ patří k symfonickým dílům, která Ludwig van Beethoven věnoval svému mecenáši Josefu Františku Maxmiliánovi, sedmému knížeti z dynastie Lobkowiczů. ČNSO elegantně doprovodil Dvořákův Violoncellový koncert h moll se sólistou Petrem Nouzovským. Za dramaturgický počin lze však považovat závěrečný koncert „Legenda Cesare Siepi“, navazující na večery, které vzdaly hold Marii Callas, Enricu Carusovi, Giuliettě Simionato a Titovi Gobbimu. Letos sáhli tři basisté za doprovodu ČNSO do repertoáru svého italského vzoru Cesare Siepiho (1923–2010) a bylo zároveň zábavné i poučné sledovat, jak tři různé typy (Petr Dolejší , David Szendiuch , Martin Gurbal ) dokázaly nalézt odlišnou inspiraci v jedné předloze.
Není pochyb o tom, že nadšenci z mělnického zámku už přemýšlejí, které zpěváky pozvou na finále šestého ročníku, ale pokud to lékaři dovolí, měla by se mezi ně znovu začlenit Zdenka Belas Lobkowicz. Aby si zazpívala – jak jinak – především pro radost.
