úterý, 23. říjen 2012

Litomyšl / Znojmo - dva různé pohledy na starší hudbu

Napsal(a) 

Litomyšl / Znojmo - dva různé pohledy na starší hudbu, foto František Renza, archiv Smetanova Litomyšl, o.p.s. Litomyšl / Znojmo - dva různé pohledy na starší hudbufoto: František Renza, archiv Smetanova Litomyšl, o.p.s.

Smetanova Litomyšl patří mezi akce, zaměřené na tvorbu romantismu a 20. století, operu především. V letošním roce figuroval ve festivalové nabídce i barokní večer na zámku Nové Hrady, pořádaný 4., 5., 6. a 7. 7. Hlavním bodem programu, ke kterému patřily nejen prohlídka zámku a přilehlého špýcharu, proměněného v muzeum cyklistiky, nýbrž i sympaticky zdrženlivě pojednaný raut s hudbou a tancem, byla semi-opera Henryho Purcella The Fairy Queen (Královna víl) na námět Shakespearova Snu noci svatojánské. Na provedení se podílelo pět sólových zpěváků (Anna Hlavenková , Lenka Máčiková , Jaroslav Březina , Jiří Sulženko , Jan Šťáva ), pět tanečníků (Jonáš Janků , Lenka Bartůňková , Helena Šťávová , Radim Klásek , Zdeněk Stěhule ; choreografie a pohybová spolupráce Tereza IndrákováJonáš Janků ), soubor historických nástrojů Le Chamarré Château Ensemble (název odkazuje ke stavebníkovi zámku, hraběti Harbuvalu de Chamaré), řízený od cembala dirigentem pražského Národního divadla Davidem Švecem , a chlapecký sbor Boni Pueri . Číslovaná opera italského typu, střídající árie a recitativy se v Británii i Francii, kde divadelnímu provozu po staletí vládla činohra, prosazovala obtížně. V anglických masques a semi-operas i francouzských ballets de cour a tragédies lyriques se hudba a tanec střídaly s mluveným slovem; představení trvala řadu hodin. Aby provedení The Fairy Queen vyhovělo nárokům současného středoevropského diváka a prostoru zámeckého zahradního amfiteátru, vypustila režisérka a dramaturgyně Magdalena Švecová prózu a zpívané role zredukovala z pětadvaceti na pět; zpěváci převzali i původně mluvené role (Titanie, Oberon, Juno, Foibos, Klubko; role Puka, Hermie, Heleny, Lysandra a Demetria byly taneční). Výsledný útvar si přes veškerou stručnost podržel pohádkový charakter originálu; půvab celku podtrhly dotykové svítilny, využité v měsíčně bílých korunách a korunkách sólistů a sboru v nočních scénách, zatímco mohutné koruny Junony a Phoeba v paprscích ranního slunce oslnivě zazářily zlatem. Vzhledem k deštivému počasí bylo nutné představení plánované na 6. 7. přesunout do špýcharu, do jehož nejvyššího patra je těsně pod střechu vestavěná dostatečně prostorná divadelní scéna, na kterou stupňovitě navazuje hlediště. Zahradní zeleň nahradila náznaková scéna autorky kostýmů Radky Mizerové (závěsy, šály pro akrobacii), o osvětlení se postaral Jakub Sloup . Výsledný dojem byl ve všech směrech mimořádně působivý. Litomyšlskou The Fairy Queen by bylo dobře na programu udržet i v příštích letech a uvést ji ve festivalové koprodukci také jinde – jako pozoruhodný umělecký počin by si to nepochybně zasloužila.

Hudební festival Znojmo má do značné míry podobný charakter jako Smetanova Litomyšl – jeho „cílovou skupinou“ je běžný divák, kterému festivalová dramaturgie nabízí zážitky, se kterými se nemůže setkat každý den. Patří k nim především festivalová představení a koncerty v nastudování souboru Czech Ensemble Baroque Orchestra & Choir , jehož uměleckým šéfem je Roman Válek . Letos přišla 21. 7. a 22. 7. řada na tři díla Jeana Baptista Lullyho – Le Divertissement Royal, LWV 42 (taneční suita, sestavená z hudby ke skladatelovým comedies-ballets, žánrově podobným anglickým semi-operas), Exaudiat te Dominus, LWV 77/15Te Deum, LWV 55 . Hudební provedení všech tří děl v klášterní jízdárně v Louce u Znojma bylo vzorové. Sóla zpívali Michaela Šrůmová , Markéta Cukrová , Jean-Francois Lombard , Jaroslav BřezinaTomáš Král , koncertním mistrem byl šéf Musicy aeterny a vynikající houslista Peter Zajíček , sborové části nastudovala Tereza Válková (rozdělení na grand choeur a petit choeur vyšlo hudebně velmi zajímavě). Moderní choreografie Hany Litterové zapůsobila v interpretaci posluchačů a absolventů Taneční konzervatoře Brno v Le Divertissement Royal dobře (barokní choreografie by byla pravděpodobně originálnější, vyžadovala by ovšem organizačně komplikovanější spolupráci s jiným souborem). Otázkou je, zda bylo nutné choreograficky pojednat i Lullyho duchovní hudbu (jde o věc názoru – festivalovému obecenstvu barokní sakrální tvorbě cizí inscenační prvek většinou zjevně nevadil, zazněly tu však i velmi kritické hlasy).

Dovětek: 29. 7. vysílal Český rozhlas přímý přenos ze závěrečného festivalového koncertu, jenž byl zároveň zařazen i do mezinárodního programu Letních festivalů Euroradia. Konal se v kostele sv. Kříže, kde za doprovodu Czech Ensemble Baroque Orchestra & Choir zpíval Händelovy árie z Alexandrovy slavnosti, Mesiáše, Acise a Galatey a Judy Makabejského Adam Plachetka ; spoluúčinkovala Kateřina Kněžíková . Finis coronat opus – i tentokrát šlo o mimořádný zážitek, jenž si posluchači nadlouho podrží v paměti.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.