středa, 20. září 2023

Liteňské jubileum „Klasika nevážně“

Napsal(a)  Marta Tužilová, Petra Plšková

Alžběta Symerská, Bedřiška Ponížilová, Zuzana Čurmová, foto Jan Žirovnický Alžběta Symerská, Bedřiška Ponížilová, Zuzana Čurmováfoto: Jan Žirovnický

Letošní Festival Jarmily Novotné na zámku Liteň pokračoval v pátek 8. září závěrečným koncertem 10. Interpretačních kurzů, vedených vždy vynikajícími pěvci a hlasovými pedagogy. Jubilejního ročníku se tentokrát ujali prof. Helena Kaupová, operní pěvkyně vychovávající na HAMU operní i komorní pěvce a mezinárodně uznávaný americký hlasový kouč, klavírista a dirigent Kamal Khan. Pod vedením prof. Kaupové, držitelky Thálie a oceňované pěvecké pedagožky spolu s Kamalem Khanem se zkušenostmi z Metropolitní opery v New Yorku a dalších světových operních scén, držitelem Emmy, úspěšným klavíristou a vyhledávaným pěveckým specialistou, se sešli čeští i zahraniční účastníci liteňských kurzů se zájmem o získání dalších interpretačních zkušeností nezbytných pro svůj umělecký rozvoj. Třetím členem vedení byl letos znovu výborný klavírista, korepetitor i známý pěvecký kouč Ahmad Hedar, který si s mladými adepty operního zpěvu báječně rozumí.

„Klasika nevážně“ v sále zámecké Čechovny vystihovala náplň závěrečného koncertu, konaného právě v den narozenin Antonína Dvořáka. Nastudované písně a operní árie, zpestřené dvěma operními tercety z oper Dvořákových a Mozartových, střídaly nálady a scény podobně jako další díla Rossiniho, Verdiho, Pucciniho a Ciley, italštinu doplnila francouzština v opeře Hamlet skladatele Ambroise Thomase. Zasvěceného průvodního slova se tentokrát ujala Marie Rydlová, aby návštěvníkům přiblížila autory i dějové linky známých i méně známých operních árií a scén.

Tahirah Zossou, foto Jan Žirovnický Tahirah Zossoufoto: Jan Žirovnický

Úvod koncertu patřil vynikající sopranistce Tahirah Zossou z Trinidadu a Tobaga, která nádherným plným hlasem s působivými zvučnými výškami přednesla jednu z Dvořákových Cigánských melodií IIAj! Kterak trojhranec můj. Skvělá volba pro otevření celého večera s krátkou, zcela profesionálně uvedenou písní k poctě Antonína Dvořáka. Absolventka Royal Academy of Music v Londýně působí nyní v Hamburské státní opeře a její úchvatný pěvecký výkon ve Dvořákově písni byl odměněn spontánním potleskem.

Barytonista Andrej Prachár ze Slovenska, absolvent Konzervatória Bratislava a student bratislavské VŠMU se představil jako Hrabě Almaviva z Mozartovy Figarovy svatby árií Hai già vinta la causa. Pěkný dramatický projev a divadelní gesta doprovázela zpěv rozčileného hraběte, jak jej Mozart zamýšlel, i když hlas Andreje Prachára bude ještě vyzrávat. Komornější pěvecký projev vynahradil výtečný cit pro scénu a charakter postavy, velký vklad pro budoucího operního sólistu. Ve Figarově svatbě ke hraběti patří také Hraběnka a její recitativ a árii E Susanna non vien!… Dove sono přednesla slovenská sopranistka Zuzana Čurmová, absolventka Košické konzervatoře a studentka brněnské JAMU. Nastudovala více rolí, na profesionální scéně Slovenského národního divadla v Bratislavě zpívala Morenu v Suchoňově Svätoplukovi. Hraběnku ve Figarově svatbě pojala sympaticky hezky posazeným hlasem, jasným a čistým, který bude ještě výrazově dozrávat pro velká jeviště, a slibný výkon tomu nasvědčoval.

Andrej Prachár, foto Jan Žirovnický Andrej Prachárfoto: Jan Žirovnický

Barytonista Radek Martinec, absolvent Konzervatoře České Budějovice a student HAMU, se účastnil Interpretačních kurzů již podruhé a bylo velmi příjemné slyšet, jak za několik let doslova dozrál ve zkušeného operního pěvce. Jeho Guglielmo z Mozartova Così fan tutte v árii Rivolgete a lui lo sguardo zaujal od prvních tónů. Hrdost sebejistého muže byla Martincem vyzpívána naprosto úžasně s výborným vcítěním do Mozartovy charakteristiky postavy ve všech detailech pěveckých i výrazových. Pěvec působil jako předurčený pro mozartovský repertoár, lahodný hlas a jevištní gesta vzbudily velké sympatie a chtělo by se ho poslouchat mnohem déle.

Další Mozartovu árii z Dona Giovanniho přednesla sopranistka Bedřiška Ponížilová a jako Zerlina vzdorovala svému vyvolenému Batti, batti, o bel Masetto. Studentka JAMU s hezkým hlasem je nadějná pěvkyně, liteňské kurzy přispěly bezesporu k jejímu uměleckému posunu a na pojetí Zerliny to bylo skutečně zřetelné.

Sólová čísla vzápětí vystřídal pěkně sestavený tercet Soave sia il vento z Mozartova Così fan tutte v podání Radka Martince, Alžběty Symerské a Elišky Minářové. Příjemný bonus v nastudování tercetu vyzněl sice spíše písňově, schopnost slyšet na sebe vzájemně je opravdu náročné, ovšem proložení tercetu do árií koncert pěkně rozvlnilo a posluchače potěšilo.

Eliška Minářová, foto Jan Žirovnický Eliška Minářováfoto: Jan Žirovnický

Následovala další píseň večera – z Dvořákovy kantáty Svatební košile úvodní Žel, bohužel…, kterou si vybrala sopranistka Pavla Hubáčková a přednesla ji s výborným pěveckým výrazem již hezky znělého a ve výškách nádherně posazeného hlasu. Její školení pokračuje na HAMU a zpívala již první operní roli Génia z Kouzelné flétny v budějovickém Jihočeském divadle.

Mezzosopranistka Alžběta Symerská je studentkou JAMU a připravila si z Rossiniho Italky v Alžíru árii Isabelly Cruda sorte! Amor tiranno! Pěvecky zvládla roli po všech stránkách zdařile, jen zpočátku se prožitek její dramatické situace poněkud vytrácel; ve chvíli Isabellina rozhodnutí se pěvkyně projevila i výtečně herecky – a právem zaujala pobavené publikum.

Italštinu vystřídala francouzština v mimořádně náročné árii Ofélie z opery Hamlet Ambroise Thomase. À vos jeux, mes amis uvedla studentka HAMU Eliška Minářová působivým vyzrálým sopránem a zvládla roli nešťastné Ofélie výborně, vyzpívala s plnou znělostí Thomasův part a dodala mu potřebnou výrazovou polohu od počátečního příchodu přes celý sál s květinami v ruce. Květy jako Ofélie roztrhala a rozházela, ale krásný jevištní projev zůstal a zpěv jen lehce osciloval mezi koncertním a operním podáním.

Zuzana Čurmová, foto Jan Žirovnický Zuzana Čurmováfoto: Jan Žirovnický

Nejvzdálenější absolventkou kurzů byla sopranistka Tahirah Zossou z Trinidadu a Tobaga, která nyní vystoupila s árií Magdy Chi il bel sogno di Doretta z Pucciniho opery La Rondine (Vlaštovka). Kamal Khan u klavíru výtečně uvedl píseň básníka Pruniera znělým působivým hlasem a Tahirah Zosssou v roli Magdy pokračovala nejprve recitativem a posléze velmi pohyblivým, plnokrevným sopránem árii dokončila. Úžasný výkon obou posluchače okouzlil, Tahirah Zossou se zde navíc představila jako pěvkyně žijící operou již naplno.

Následoval druhý tercet, který si absolventky kurzů připravily navíc: z Dvořákovy Rusalky zazněl líbezný zpěv Lesních žínek Mám, zlaté vlásky mám. Bedřiška Ponížilová, Alžběta Symerská a Zuzana Čurmová uvedly známý tercet pěkně, k plné vyváženosti hlasů by jistě bylo zapotřebí více času, ale bonus posluchači přivítali. Následující árie Gildy ve Verdiho Rigolettovi se ujala Eva Hartová, která po studiích v Praze a ve Výmaru je již sólistkou Severočeského divadla v Ústí nad Labem. Koloraturní soprán plně rozvinula v árii Gualtier Maldè!… caro nome s úžasnými, nádherně vyzpívanými výškami a jemným projevem zaujala publikum vyzrálostí, výjimečným jasem, její vystoupení patřilo k nejlepším.

Koncert uzavírala ukrajinská pěvkyně – sopranistka Olena Khalina, která po studiu v Charkově pokračuje na pražské HAMU. Na kurzech v Litni nastudovala z opery Adriana Lecouvreur Francesca Ciley árii Adriany Ecco, respiro appena… io son l’umile ancella. Zpívala s naprostou jistotou a výtečným podáním plného, znělého i výrazově bohatého hlasu. Velké jeviště je pro ni jako stvořené a jistě by jí vyhovělo také v divadelním pohybu a operním výrazu, které v sále Čechovny plně nerozvinula.

, foto Jan Žirovnický foto: Jan Žirovnický

Společný závěr patřil všem deseti pěvcům a dvěma korepetitorům, kteří týden pilně pracovali a poznávali se jako přátelé. Svoji radost přenesli na posluchače nejprve v hezky rozvrstveném přednesu písně Žalo děvče, žalo trávu z Dvořákových Moravských dvojzpěvů, kdy přicházeli postupně po dvojicích, aby všichni společně a s nelíčenou radostí dozpívali závěr písně. Pro potěšení své i všech v sále pak unisono zazněl veselý sbor Proč bychom se netěšili ze Smetanovy Prodané nevěsty za svižného doprovodu obou korepetitorů, sedících spolu na jedné klavírní židličce. Koncert „Klasika nevážně“ končil úsměvy a blahopřáními, předáváním diplomů, fotografováním a venku před Čechovnou se za krásného letního večera ještě nikomu nechtělo domů, ani účinkujícím, ani návštěvníkům.

Jubilejní závěrečný koncert 10. Interpretačních kurzů Festivalu Jarmily Novotné na zámku Liteň byl skutečně jubilejní svým programem, výběrem pěvců i lektorů, a také srdečnou radostnou atmosférou, která je pro hudební události v Litni už tradiční.

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.