úterý, 10. leden 2012

Legenda jménem Novák

Napsal(a) 

Basista Richard Novák oslavil na podzim osmdesátiny a nedlouho po nich (1. 11.) měl v brněnském Besedním domě v rámci Komorního cyklu Spolku přátel hudby písňový recitál. Patřil vždy mezi vynikající tuzemské umělce, doprovázelo ho už dávno obecné povědomí o jeho lidské i umělecké poctivosti a spolehlivosti, výborně ztvárnil řadu operních rolí. Dalo by se čekat, že v takto úctyhodném věku budou nicméně veřejná vystoupení spíše pietní vzpomínkou na nejlepší roky, dalo by se případně očekávat, že půjde o svého druhu kuriozitu, neboť není mnoho pěvců Novákova věku, kteří by ještě skutečně aktivně a naplno mohli zpívat a zpívali. Bylo a je však zřejmé, včetně letního „live“ koncertního natáčení Dvořákových Biblických písní v kapli sychrovského zámku, že Richardu Novákovi zůstává zachován hlasový fond a další dispozice pro pódiové kreace a že je v případě jeho umění nadále co poslouchat a z čeho se těšit. Pro koncert ve svém domovském městě Brně vybral plnohodnotný, náročný a zajímavý program a s Karlem Košárkem u klavíru jím prošel s obdivuhodnou přesvědčivostí, jistotou a zralostí. Už ve čtyřech písních Carla Loeweho zaujala schopnost vyjádřit sílu romantické obraznosti, zejména pochopitelně v hrůzném Králi duchů . Brahmsovy Čtyři vážné zpěvy měly hloubku, oduševnělost, upřímnost a důstojnost. I Písně potulného tovaryše z odkazu Gustava Mahlera pak nabídly skutečně bohatě z toho, co je k rozkrytí jejich výrazového bohatství potřeba. Sólista nešetřil hlasem, prokázal veliký cit pro vykreslování melodické linie i pro odstiňování slov a nadchl bohatstvím vyjádřených nálad a pocitů. Křičkovy Severní noci a Novákovy Melancholické písně o lásce v druhé polovině recitálu možná o něco víc odhalily ryze vokální limity v nejvyšších polohách, ale samotný fakt vzácného uvedení písní i potěšení z hudebního uchopení patosu veršů autorů české moderny, dnes již klasiků, to snadno zastínil. Pianista Košárek hrál po celý koncert s velkou zvukovou a výrazovou fantazií a pomohl vytvořit dlouho přetrvávající dojem mimořádnosti a jedinečnosti tohoto večera. České texty písní v tištěném programu nutno velmi ocenit. Chybějící jasné zmínky o tom, že je koncert pořádán k pěvcově jubileu, je třeba litovat. A nad černou psí hlavou s bílým motýlkem, vizuálem brněnské filharmonie, nad zvířecí hlavou dominující první straně programu místo případné Novákovy podobizny, se lze jen podivovat.

Petr Veber

Novinář, hudební a operní kritik, autor textů o hudbě a hudebnících, absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 byl pak deset let v Českém rozhlase vedoucím hudební redakce stanice Vltava. Je jedním z průvodců vysíláním stanice D dur. Spolupracovníkem Harmonie se stal hned v počátcích existence časopisu. Přispíval a přispívá také do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života. Nejenže za ní rád cestuje, ale také ji ještě stále rád poslouchá.

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 701

Novinky emailem

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.