Sestava tří komorních koncertů na Dvořákově Praze byla naprosto ideální – Hagenovo kvarteto , Kvarteto Pavla Haase i Quatuor Ebéne jsou ve svých oborech naprostá špička, což bez výhrad dokázali. Hagenovo kvarteto 23. srpna v Rudolfinu předvedlo program, kde kromě Dvořákova Amerického kvartetu zazněla dvě díla méně uváděná: 14. smyčcový kvartet Dmitrije Šostakoviče, jenž je jakousi meditativní obdobou kvartetu třináctého, nabízí mnoho prostoru pro jemná ztišení vystupňovaná do mystického závěru – ale výrazný hudební nápad tu není. Dvořák pak vedle toho působí jako zjevení, zejména v tomto analytickém, lehce klasicizujícím a důsledně po jednotlivých hlasech vedeném provedení. Obvykle se píše, že česká kvarteta jsou v projevu vřelejší, ale odpustím si toto klišé – tady bylo pořád co poslouchat a škála výrazových nuancí, zejména v pomalé větě, byla bezkonkurenční. Obdivuhodnou propracovaností, ale i smyslem pro jadrnost folklórních inspirací se vyznačovalo provedení Kvartetu g moll Edvarda Griega. Skvělé provedení však nezakrylo určitou rozvláčnost kompozice. Jako přídavek zazněla první věta Janáčkova Kvartetu „Z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty“ , opět postavená víc na propracovaném vedení hlasů, než na emotivní výbušnosti. Ale radost poslouchat. Možná spíše z pragmatických důvodů se uskutečnily druhé dva komorní koncerty, Haasovci 25. srpna a Quatuor Ebéne 28. srpna, ve dvoraně Českého muzea hudby. Zvuk se tu částečně slévá a částečně tříští, nejhorším efektem je ovšem periodický hukot projíždějících tramvají. Že tu navíc probíhá výstava Beatlemánie a celý prostor je vyzdoben značně alternativně, to by v případě obou mladých souborů vadilo méně. Škoda, protože Haasovci vtiskli každému z autorů programu typický zvuk. Odlehčený a kompozičně sofistikovaný byl Britten (Tři divertimenta ), modernistický ale zemitý Haas (Z Opičích hor ), vrcholný Dvořákův Kvartet G dur op. 106 zazněl v homogenním zvuku a přirozených kontrastech. Quatuor Ebéne představil o tři dny později ještě jemnější práci. Je naprostým zjevením a nikdy bych se na žádného pořadatele nezlobil, kdyby jej zval pravidelně.
