středa, 14. leden 2015

Komorní večer v Plachetkově Rudolfinu

Napsal(a) 

Adam Plachetka, foto RGE-PRESS/ECKHARTER /Eckharter Rainer Adam Plachetkafoto: RGE-PRESS/ECKHARTER /Eckharter Rainer

Včerejší recitál Adama Plachetky s doprovodem pianisty Garyho Matthewmana v rámci koncertů Českého spolku pro komorní hudbu potvrdil, že v současnosti nejúspěšnější zpěvák naší mladé generace zraje ve svém projevu s noblesou, klidně, ale jistě. Po Novoročním koncertě České filharmonie, kde Plachetka zpíval společně se svou manželkou Kateřinou Kněžíkovou zcela odlišný repertoár italského belcanta, na komorním večeru v Rudolfinu předvedl německojazyčný písňový repertoár v sympatické ose tradiční dramaturgie Mozart – Strauss – Schubert. V mozartovském bloku zaznělo například rozverně uštěpačné Warnung, démonický Der Zauberer nebo vojensky řízná píseň Ich möchte wohl der Kaiser sein. O tom, že má Plachetka smysl pro humor a dokáže ho uplatnit na jevišti, se mohlo české publikum přesvědčit v poslední době několikrát, včera mě však mnohem víc uchvacoval v lyrických pasážích jako například v Abendempfindung, zadumaném, niterném a smířeném jako kdyby z Plachetky promlouval moudrý stařec s dýmkou v ruce. O tom, že s přibývajícími zkušenostmi získává i mnohem větší cit pro text a ponor do každého jednotlivého slova, které zpívá, přesvědčil publikum Straussem a Schubertem (Die Nacht, Traum Durch die Dämmerung, Die Forelle…). Dokázal vystavět minidramata (skvělý Erlkönig !) s velkým tahem, napětím a zároveň se nebál proud občas pozastavit, pohrát si s výslovností, zabarvit vokál tak, jak si to žádala hudební logika, šeptnout na úkor technického tónu… Bohatý a barevný večer německého romantismu završil Plachetka čtyřmi přídavky, první z nich, Hospodin jest můj pastýř, zazněl jako tichá a neokázalá modlitba (ticho bohužel nevydrželo po celý večer, nechte pro pána krále příště ty mobily doma!) a tím si publikum definitivně získal. Rudolfinum patřilo Plachetkovi.

Michaela Vostřelová

Narodila se ve městě Bedřicha Smetany, první hudební vzdělání získala ve městě Bohuslava Martinů. Bakalářské studium hudební vědy v Olomouci ukončila prací o raném vokálním díle Martinů, brněnské magisterské studium jejím rozšířením pod vedením Miloše Štědroně. Písněmi, tentokrát Ebenovými a Schubertovými, završila i studium zpěvu na Pardubické konzervatoři pod vedením Hany Medkové. Badatelskou práci si vyzkoušela v Centru Bohuslava Martinů, pedagogickou v ZUŠ Ratibořická, novinářskou v Harmonii, kde se několik dobrodružných let učila, jak hudbu slyšet a jak o ní psát.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.