pondělí, 30. květen 2016

Komenský a Eben – Labyrint světa a ráj srdce slovem a hudbou

Napsal(a) 

Foto Andrea Bratrů Velnerová Foto Andrea Bratrů Velnerová

Na několika večerech cyklu Vox imaginis, který pořádá Moravská galerie v Brně, jsem už byla, a tak jsem i na ten poslední, čtvrtý – tentokrát v  Uměleckoprůmyslovém muzeu – šla ve středu 25. května s očekáváním velkého zážitku hudebního, slovesného a výtvarného. Tento pořad s názvem Labyrint světa a ráj srdce patřil hlavně Janu Amosu Komenskému a Petru Ebenovi. Jako vždy bylo v rámci programu nejprve představeno výtvarné dílo z fondu Moravské galerie, byl to velký obraz Jiřího Sozanského Incident (1988) a také dvě malá dílka Jiřího Valocha Poem Scores a Slova se neustále proměňují (z konce šedesátých let). Pozvaným recitátorem byl Alfréd Strejček, majitel krásného hlubokého hlasu, který sugestivně přednesl úryvky z Komenského jmenovaného díla, ale také z Obecné porady o nápravě věcí lidských, z níž uvedl vysoce aktuální úryvek o politice. Všechny vybrané Komenského texty nabídly přítomným zamyšlení nad nešvary a hodnotami, které v době baroka byly stejné jako dnes. Hudební program uvedla dvě Dueta Johanna Sebastiana Bacha – e moll BWV 802 a a moll BWV 805, drobné, ale hráčsky obtížné skladby, které se na koncertech nehrají. Houslista Štěpán Graffe a cellista Michal Hreňo je hráli se zaujetím a vážným výrazem, vyzdvihli polyfonní linie, zdůraznili dynamiku, takže přítomní se v kusech skvěle orientovali. V podání Graffova kvarteta pak zazněly dvě krátké věty ze Smyčcového kvartetu (1950) od Američana Johna Cage; šlo o hudbu sice od programu tematicky odlišnou, ale zvukově pozoruhodnou a hudebně zajímavou. Druhá polovina večera náležela Smyčcovému kvartetu Labyrint světa a ráj srdce od Petra Ebena. Toto dílo z roku 1981, druhé ze dvou Ebenových skladeb inspirovaných Komenského knihou, je čtyřvěté; jeho krajní věty ztvárňují onen labyrint, jsou neklidné, dramatické, a vnitřní věty – jako ráj srdce – jsou jímavé, zpěvné. Graffovci vybraný program večera hráli technicky suverénně, každou skladbu odlišili pojetím a výrazem. Těžištěm hudebního programu byl Ebenův kvartet, který byl proveden s hlubokým vhledem a zaujetím. Primárius Štěpán Graffe přednesl sóla s mužným výrazem a nádherně sytým tónem.

Pořady cyklu Vox imaginis, které spojují výtvarné, slovesné a hudební umění, jsou mimořádné a velice nosné, podobné v Brně neexistují. Jestliže v nich dosud převažovala výtvarná díla 20. století, většinou z posledních padesáti let, možná by bylo zajímavé zaměřit se více do minulosti, třeba do 19. či 18. století a k tomu volit hudební repertoár. V cyklu je rovněž cenný přednes literárních děl vynikajícími mistry slova, protože v současnosti je v médiích a na veřejnosti správná deklamace a čeština většinou opomíjena. Hlavním hudebním protagonistou pořadů je Graffovo kvarteto, které v průběhu roku v tomto cyklu provedlo několik repertoárových skladeb, ale také nastudovalo obtížná, neznámá či málo hraná díla 20. století. Umělecký cyklus Vox imaginis je nesmírně objevný, a proto by bylo dobré v něm pokračovat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.