středa, 2. květen 2018

Kolibří let a exotický rámus v podání BERGu

Napsal(a) 

 , foto Karel Šuster foto: Karel Šuster

Ptáci a ptačí zpěv, to byl leitmotiv úterního koncertu Orchestru BERG, pořádaného v Sále Martinů pražské HAMU. Vzhledem k romantickému datu si snad těleso ani lepší tematiku zvolit nemohlo, vždyť i v slavné Máchově básni se hned v prvních verších zmiňuje hrdlička a její hlas. Díky Orchestru BERG jsme ovšem v první májový večer uslyšeli z ptačího světa mnohem víc. A to jak během zvukové procházky, tak i na samotném koncertu. Ansámbl pod vedením Petera Vrábela uvedl premiéru skladby Slavomíra Hořínky Kapesní průvodce letem ptáků a kompozici Oliviera Messiaena Exotičtí ptáci.

Koncert se konal ve spolupráci s Českou společností ornitologickou a měl trochu jiný průběh, než na jaký jsme běžně zvyklí. Jak jsem naznačila, koncertu předcházela zvuková procházka, tedy soundwalk, po Petřínských sadech. Cílem takové procházky je co nejvíc vnímat zvuky okolí, v tomto případě především ptáků a probíhá v co největší tichosti. Musím přiznat, že to opravdu byl velmi zajímavý zážitek. Je jen trochu škoda, že se na procházku nepodařilo navázat koncertem trochu plynuleji, tak, aby pozornost a nastavení posluchačů zůstalo stejné.

V Sále Martinů pak také nešlo o pouhý koncert. Před Messiaenovou skladbou dostal slovo ředitel kanceláře České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek, a kromě toho se orchestr rozhodl seznámit obecenstvo alespoň s několika ptáky, jejichž zpěv Messiaen ve svém díle „cituje“. Na plátnu se tedy vždy objevila fotografie nebo celá nahrávka zpěvu ptáka, následně pak zazněl odpovídající úryvek skladby. Určitě skvělý způsob, jak ukázat, že skladatel s ptačím zpěvem pracoval opravdu velmi konkrétně a precizně.

Slavomír Hořínka, foto Karel Šuster Slavomír Hořínkafoto: Karel Šuster

Ve skladbě Kapesní průvodce letem ptáků se Slavomír Hořínka inspiruje letem ptáků, nebo přesněji, sny, ve kterých se nám zdá, že sami létáme. Pro vyjádření využívá nahrávku letu kolibříka o délce 2,7 sekund. Skladatel se na koncertu s nadsázkou vyjádřil, že ve skladbě není nic jeho. Narážel přitom na fakt, že veškeré hudební dění je odvozeno právě z onoho úryvku kolibřího letu: jestli už jde o jakousi augmentaci materiálu, vyčlenění určité vrstvy, transpozici… Ve výsledku je tedy opravdu jen stěží poznat, jak úzce je celá skladba propojena. Celkem jistě to však má vliv na to, že kompozice působí velmi přirozeně, organicky, plyne před námi jako jeden maximálně souznějící celek s vnitřní kauzalitou a vztahy, který však nelze uchopit, pouze se snažit plynout a létat s ním. V díle se střídají úsečné, dramatičtější úseky s velmi prostými, melodičtějšími (například s liniemi dechových nástrojů), někdy dokonce s celkem průzračnou harmonií – tyto kontrasty se velmi zdařile podařilo vykreslit i interpretačně. Možná až na pár míst, kde se mi jevily užité výrazové prostředky orchestru příliš tvrdé, na mě celá kompozice působila skutečně okouzlujícím, prchavým dojmem. Nesmírně ráda bych ji slyšela znovu.

V tvorbě Oliviera Messiaena najdeme celou řadu děl, ve kterých přímo čerpá z ptačího zpěvu. Skladatel se přitom opravdu nespokojil pouze s imitací zpěvu obecně, ale využíval postupy, jež lze ve zpěvu určitého ptáka reálně slyšet. Zdaleka se přitom neomezuje na druhy ze svého okolí – často jde například o ptáky indické. Jen ve skladbě Exotické ptáky přitom využívá zpěv asi padesáti různých druhů. Při včerejším uvedení, během kterého za klavír usedl Daniel Wiesner, se snad ze všeho nejvíc podařilo vytvořit to, co měl včerejší koncert i v názvu: skutečně strhující, barevný exotický rámus. Kompozice nesmírně zajímavá ve svých rytmických i melodicko-harmonických detailech mě včera opravdu bavila. Nicméně ne vše z toho, co tato kompozice nabízí, vyznělo celkem přesvědčivě a v některých úsecích se dění bohužel slévalo do nediferencovaného shluku, což lze přičíst i akustice sálu. Klavírní part zazněl velmi pestře a propracovaně. Koncert byl poutavou exkurzí do světa opeřených pěvců a rovněž velmi hezkou ukázkou toho, jakými způsoby můžou inspirovat hudební skladatele. Orchestr BERG opět dokázal, že své posluchače umí zaujmout a ukázat jim nové obzory a souvislosti.

Lucia Maloveská

K hudbě, umění i psaní nejrůznějších textů inklinovala již od mala. Vystudovala gymnázium a posléze klavír na Konzervatoři Jána Levoslava Bellu v Banské Bystrici. Momentálně studuje hudební teorii na magisterském stupni studia pražské HAMU, své vzdělání rozšířila i v rámci studijního pobytu na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Ve svém zkoumání se ze všeho nejvíc soustředí na tvorbu slovenských skladatelů a také na racionální kompoziční postupy. Jako hudební recenzentka spolupracuje a spolupracovala s hudebními portály a periodiky jak v Česku, tak i na Slovensku. Příležitostně se věnuje divadlu a literatuře, zkušenosti sbírá i jako organizátor a dramaturg různých hudebních událostí.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.