Sobotní odpoledne návštěvníci festivalu strávili v kavárně Tosca, kde si vyslechli zajímavou přednášku hudebního teoretika Pavla Kozáka a etnologa Attily Agócse ze Slovenska o maďarském a českém folkloru. První komorní koncert festivalu zahájil v Galerii umění cimbálista Daniel Skála , jehož výkon byl naprosto strhující. Skála se soustředil kromě několika částí Janáčkova cyklu Po zarostlém chodníčku výhradně na nejmodernější české a maďarské skladatele. Sonáta Jana Kapra uchvátila interpretačními možnostmi tohoto nástroje, oživené například hrou plastikovými kartáčky. György Kurtág byl zastoupen dvěma skladbami, melancholickou Un brin de bruyere a Witold věnované památce Witolda Lutoslawského a dynamickými, silně expresivními Třískami , při jejichž interpretaci se pod Skálou rozpadla židle. V druhé polovině zazněly motivy na lidovou píseň Janko, Janko, zlá novina od Jaromíra Dadáka, následovala Sonáta od téhož skladatele a Preambulum a Toccata Jana Meisla s rockovým rytmem. V neděli na cimbál navázal polský soubor Buraky čerpající inspiraci ze slovanského, balkánského a romského folkloru. Bohužel tento soubor nesplnil očekávání, a ani ve svém žánru, který vybočoval ze zaměření festivalu, nedosahuje vysokých kvalit. V pondělí odpoledne se v Klubu Paderewski představili básníci Bogdan Trojak a Jakub Paczesniak . Na večerním recitálu klavírista Marcel Javorček interpretoval Chopinovo Nokturno cis moll , Scherzo b moll , Mazurky op. 24 , jejichž provedení poněkud splývalo, dále Etudy, Polky a Scherzo od Bohuslava Martinů. Druhá polovina byla vydařenější, po Janáčkových Mlhách Javorček exceloval s dramatickou Prokofjevovou Sonátou č. 2 d moll . Úterní večerní koncert byl uveden motem Mladé pódium pro věčně mladé , neboť Smetanovo trio ve složení houslistka Jana Nováková , klavíristka Jitka Čechová a violoncellista Jan Páleníček mírně překračuje věkovou hranici 35 let. Po Klavírním triu č. 2 d moll od Martinů přednesli skladby Josefa Páleníčka Suita piccola pro housle a klavír a Chorálové variace pro violoncello a klavír . Smetanovo trio hraje s nesmírným nasazením, je výborně sehrané, dokonale zvládá stylové vystižení skladeb i jejich emocionalitu. Tomu se nevymykala ani druhá půlka, ve které po rozsáhlém Smetanově Triu g moll op. 15 hráči přidali Sukovu Elegii a Dvořákovu Dumku . Ve středu v kostele sv. Máří Magdalény vystoupil renomovaný slovenský varhaník Marek Paľa , který se zaměřil výhradně na Lisztovo varhanní dílo v téměř celém jeho rozsahu (Preludium a fuga na B-A-C-H, Weinen, Klagen, Sorgen, Zagen , Evocation Ä la Chapelle Sixtine , Fantazie a fuga na chorál Ad nos ad salutarem undam) . Ve čtvrtek v Galerii umění proběhl koncert pro flétnu v podání Terezie Večerkové a pro klavír v podání Miroslava Navrátila , jejichž recitál byl složen z děl českých a světových skladatelů 20. století. Výkon Terezy Večerkové na rozdíl od nevýrazného klavírního doprovodu byl formálně dokonalý, místy by však vyžadoval větší citovost. Na závěrečném koncertě v Městském divadle se představila multimediální dílna, kterou iniciovali Veronika Hyksová , Ondřej Jirásek a Disk Multimedia a která probíhala po celý týden festivalu za vedení tanečníků a choreografů Anny Sedláčkové , Petera Grolla a skladatele Ondřeje Jiráska . Mladí skladatelé zkomponovali skladby na témata z Karlových Varů a připravili jejich nahrávky pro choreografy. Během festivalu pracovali zprvu odděleně s interprety skladeb (hoboj – Jan Souček , klavír – Zdeněk Král , violoncello – Tomáš Jamník , perkuse – Junko Honda-Černochová ), s tanečníky, kteří na skladby připravovali taneční doprovod, a filmařem, jenž natáčel k hudbě záběry z města. Ve středu se všechna oddělení spojila k přípravě závěrečného vystoupení. Na koncertě zazněly pod taktovkou Ondřeje Jiráska nejprve skladby Zdeňka Krále Co nás nutí jezdit na kole , Michala Indráka Radosti na kolonádě a jeden smutek , Jindřicha Wolfa Prameny , jež byly doplňovány reprodukovanou hudbou. Jejich úryvky společně se skladbou Tomáše Šenkyříka Water Crying byly vzápětí interpretovány ještě jednou, tentokrát s tanečním a filmovým doprovodem. Tři dívky a choreografka Anna Sedláčková předvedly spíše klasický tanec, rovněž film Slavomíra Paravičného se nesl v tradičním duchu, záběry pramenů se střídaly se záběry přírody z okolí Karlových Varů. Většina jeho materiálu s větší invencí bude použita na chystaném DVD. Projekt nabídl mnoho podnětů pro propojování hudby, tance a filmu. V druhé polovině koncertu vystoupil soubor Piccolo coro & Piccola orchestra , který se kromě baroka zaměřuje především na současnou hudbu. Pod vedením Marka Valáška zahráli Píseň bratra slunce od Jana Hanuše, Eiréné, fantasie pro hoboj a smyčcový orchestr od Otmara Máchy, Cantico delle Creature od Petra Ebena, Divertimento pro housle, violu a komorní orchestr od Bohuslava Martinů a Sílu myšlenky od Eduarda Douši. Po koncertu byly vyhlášeny výsledky soutěží. Cenu za nejlepší interpretační výkon získal vynikající cimbálista Daniel Skála , Cenu za nejlepší interpretaci skladby Bohuslava Martinů obdržel Piccola orchestra spolu s dirigentem Markem Valáškem a se sólisty Danielou Oerterovou a Martinem Stupkou za provedení zmíněného Divertimenta. Cenu Karlovarského symfonického orchestru obdržel klavírista Marcel Javorček a dirigent Jiří Štrunc junior , kteří si s tímto orchestrem zahrají celovečerní koncert. Zvláštní uznání bylo uděleno Smetanovu triu .
