Kající se Magdalena

Collegium 1704 má další oblouk svého hudebního mostu Praha – Drážďany úspěšně za sebou. 19. března jej Václav Luks se svým souborem „postavil“ v pražském kostele sv. Martina provedením dnes asi nejznámějšího oratoria Antonia Caldary Maddalena ai piedi di Cristo . Caldarova tvorba, byť spíše ta mešní, byla ve své době v Praze velmi populární a také v Drážďanech byla – v neposlední řadě zásluhou J. D. Zelenky – uváděna. Hudba tohoto italského mistra na dvoře Karla VI. je plná krásných melodií a emocí, jejichž sdělnost a životnost staletími příliš netrpí, jak se mohli velmi dobře přesvědčit i návštěvníci koncertu. Na celkově příznivém dojmu mají samozřejmě zásluhu také interpreti. Z výborné pěvecké sestavy je potřeba jmenovat zejména Dagmar Šaškovou , která si svou náročnou titulní roli pečlivě připravila a okouzlila tak nejen příjemným témbrem, ale i promyšleným frázováním a řadou hudebních detailů. Jestli můžeme něco vytknout, pak snad pouze příliš ostré přechody z piana do forte, které v akustice chrámu působily někdy trochu nepříjemně. V úvodní symfonii byl dialog mezi houslemi místy příliš chvatný, podobně tak výměny v č. 14 (árie Amor Terreno) lehce nepřesné, celkově však měla hra Collegia skvělou úroveň. Václav Luks opět dokázal svou výtečnou hudební imaginaci předat a vytvořit se svými spoluhráči jedinečný zážitek. Děkujeme.

Sdílet článek: