První abonentní koncert v tomto roce věnoval Sukův komorní orchestr houslistovi Josefu Sukovi, jenž komorní seskupení řadu let umělecky vedl i podporoval. Zároveň byl koncert 17. března v Sále Martinů HAMU dárkem virtuózově manželce Marii. Byl to dárek příjemný a kvalitní. Koncertní mistr Martin Kos vybral z kmenového repertoáru hudbu, kterou má orchestr v krvi, hraje ji často a na velmi dobré úrovni.
V Griegově Suitě pro smyčce „Z časů Holberogových“ SKO akcentoval více kantabilitu a barokní reminiscence nežli severskou zadumanost a melodicko harmonické floskule. Bylo to zemité a přesné. O stupínek výše bych dal interpretaci erbovní Serenády Es dur Josefa Suka, kterou 12 hudebníků zahrálo čistě a půvabně. (Některé momenty bylo doslova špičkové a pro mě nečekané, například non vibrato v pianissimu, sólové vstupy koncertního mistra a violoncella, baletně lehká tanečnost.) Nicméně nedosažitelnou se mi jevila pohoda, mimořádná tónová kultura a totální homogenita, kterou jsem slýchával v 70. letech od Českého komorního orchestru vedeného Josefem Vlachem nebo od Pražské komorní filharmonie s Jiřím Bělohlávkem a později Jakubem Hrůšou. Možná to byla i daň velmi komornímu obsazení… Vrcholem večera pak byla výborná interpretace Dvořákovy Serenády E dur, která právě ve skromném obsazení vyzařovala poněkud jinou energii a emoce než tomu bývá u větších komorních formací a velkých orchestrů. Myslím, že Mistr Josef Suk by měl z takovéto pocty radost!
Další letošní koncerty Sukova komorního orchestru v pražském sále Martinů budou docela atraktivním putováním hudební Evropou: 28. 4. – Petrohrad (mimo jiné Šostakovičův Koncert pro klavír a trubku), 13. 9. – Vídeň (Schönbergova Zjasněná noc…), 3. 11. – Anglie (Bridge, Britten, Elgar), 8. 12. – Lipsko (Bach, Mendelssohn, Reger).
