neděle, 4. prosinec 2011

Järviho Bruckner bez pauz, a bez napětí

Napsal(a) 

Pověst vynikajícího orchestru, výborně zvukově stmeleného a sehraného, potvrdil 8. 10. na koncertě v rámci Rozhlasového podzimu Symfonický orchestr Hessenského rozhlasu . Frankfurtští patří už mnoho let k elitě evropských orchestrů, a to nejen v kategorii rozhlasových těles. Po technické stránce nelze mít k jejich hře žádné závažnější připomínky, imponoval zejména vyrovnaný, tenký tón smyčců i vyladěnost jednotlivých sekcí. Paavo Järvi , pod jehož taktovkou odehráli „kolos symfonické tvorby devatenáctého století“, Brucknerovu Osmou symfonii , se ovšem v Praze nepředstavil jako dirigent s nějakým bližším vztahem k „prosté a přece monumentální duši lineckého varhaníka“. Napsal-li jsem odehráli, nebylo to náhodou. Neudělat po obří první větě, končící nezvykle ztišenou rezignací, sebemenší pauzu a rovnou hups do nesouměřitelného světa brucknerovského scherza – to snad nejlépe vystihuje Järviho povrchní přístup. Jeho beethovenské kreace s brémskou Kammerphilharmonie vzbuzují velký respekt, zde však jen poněkud nešťastně podtrhl rysy Brucknerova bezbřehého symfonismu, které jej, přes veškerou snahu na Beethovena navázat od Beethovena naopak oddělují. Bruckner se vší svou urputností usiloval pokračovat v jeho tradici, na rozdíl od Brahmse se mu to však nepodařilo. Podařilo se mu nicméně vytvořit jedinečně osobitý symfonický styl, jehož je právě Osmá monumentální korunou. Paavo Järvi v Praze potvrdil, že Beethoven rozhodně není klíčem k Brucknerovi.

Ivan Žáček

Vystudoval hudební vědu na Karlově Universitě, věnuje se hudební a operní kritice, a divadlu vůbec. Je členem různých divadelních porot, byl dramaturgem Státní opery, sedm biblických let sloužil v Radě Národního divadla. Jako filmolog se v Národním filmovém archívu zabýval výzkumem vztahu hudby a filmu, z té doby pochází řada felliniovských studií, překladů filmologických a muzikologických textů. Působil jako režisér a autor českých dialogů či překladatel, je za ním více než jedna stovka filmů. Dnes dělí svůj čas mezi divadlo a hudbu. Kromě Harmonie píše do Divadelních novin, Hudebních rozhledů, i do časopisu Svět a divadlo. Svými texty však zamořil i Týden, Kritickou přílohu RR, Lidové noviny, MF frontu dnes, Reflex. Překládá divadelní hry, odborné studie i knihy (Harold C. Schonberg, Životy velkých skladatelů).

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.