Cyklus Hvězdy barokní opery, pořádaný souborem Collegium 1704, si během své první sezony postupně získává stále větší zájem veřejnosti. Na předposledním koncertu cyklu (Rudolfinum 26. 3.) zazněly Bachovy Janovy pašije BWV 245 . O něco méně populární než Matoušovy pašije; o to vítanější jako příspěvek k hudebnímu dění, vztahujícímu se k nejvýznamnějším svátkům církevního roku. Podobně jako při ostatních koncertech Hvězd, i na tomto se podíleli vynikající zahraniční i domácí sólisté. Evangelistu zpíval Eric Stoklossa , Ježíše Tobias Berndt (oba z Německa), Piláta Argentinec Lisandro Abadie , altová sóla Kanaďanka Sophie Harmsen , basová Tomáš Král , sopránová Dora Pavlíková a Alena Hellerová . Její citem nabitý přednes árie Zerfließe, mein Herze, in Fluten der Zähren , za doprovodu témbrově potemnělého tenorového hoboje, na který hrál Michael Bosch , byl co do výrazu bez nadsázky modelový; připomenout je na tomto místě třeba i Sophii Harmsen v árii Es ist vollbracht! , s doprovodem violy da gamba (Hana Fleková ) a Lisandra Abadie v árii Eilt, ihr angefochten Seelen s doprovodem violoncella (Libor Mašek ). Výtečný výkon podaly i Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 – jak v davových scénách, plných hrozivého napětí a chaosu, tak v protestantsky uměřeně přednesených chorálech a citově vypjatém sborovém čísle těsně před závěrem (Ruht wohl, ihr heiligen Gebeine ). Velkolepý dojem opět zanechal způsob, jakým svou práci odvedl dirigent Václav Luks – zaznamenání na CD by si zasloužilo nejen jeho provedení Velké mše h moll, ale i jeho pojetí Janových pašijí.
Poznámka na závěr: tento večer byl věnován památce devadesátého výročí narození dirigenta, flétnisty, muzikologa, hudebního publicisty a organizátora Milana Munclingera. Mladší generaci posluchačů jeho jméno možná neřekne nic, střední jen málo. Byl to však právě Milan Munclinger, kdo spolu s Miroslavem Venhodou a nepočetnou hrstkou dalších umělců u nás stál u počátků zájmu o historicky poučenou interpretaci starší hudby. (Michaela Freemanová)
V zemích Beneluxu jsou Matoušovy a Janovy pašije Johanna Sebastiana Bacha jakýmisi velikonočními hymnami. Zejména v pašijovém týdnu jsou slyšet doslova všude: v televizi, v rozhlase, v koncertních síních a samozřejmě v mnoha kostelech. Collegium Vocale Gent předvedlo Matoušovy pašije desetkrát v šesti evropských zemích a v holandské televizi dokonce zpívali árie z pašijí známé osobnosti populární hudby. Interpretace není vyhrazena jen profesionálním sborům, ale i amatérským souborům. Také u posluchačů jsou obě pašije velmi oblíbené, jejich počet převyšuje průměr ostatních koncertů. Protože jak Holanďané, tak Belgičané disponují dostatečným počtem souborů, které jsou schopné nejen Janovy, ale i obtížnější Matoušovy pašije solidně provést, zvou cizí soubory jen výjimečně. Tento rok pozval největší belgický koncertní organizátor Bozar (za podpory Ministerstva kultury ČR, Českého centra a Prague Hause) do Bruselu soubory Václava Lukse , Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 , aby provedly v největším bruselském sále v Paláci krásného umění stěžejní Bachovo dílo Passio secundum Joannem, BWV 245 (Václav Luks zvolil původní verzi z roku 1724).
Dirigent ani jeho soubory nejsou (zatím) u širší veřejnosti v Belgii známí, to se může rychle změnit. Václav Luks studoval na Schole Cantorum Basiliensis, a to se v Belgii cení. Orchestr hrál v Bruselu s velkou precizností, někteří sólisté, jako violoncellista Libor Mašek nebo flétnistka Julie Braná , jen podtrhují úroveň souboru. Hana Fleková (viola da gamba) zahrála svůj part v altové árii Es ist volbracht s neobyčejnou grácií. Homogenní vokální ansámbl kladl důraz na srozumitelnost textu. Václav Luks řídil oba soubory s důvěrnou znalostí partitury a vyzdvihnul zejména hluboce lidskou dramatiku Bachova díla. Za původně ohlášeného tenoristu Markuse Brutschera (evangelista) zaskočil na poslední chvíli výborný Němec Eric Stoklassa a spolu s celkem známou prvotřídní katalánskou sopranistkou Nurií Rial a nádherně znějícím basbarytonistou Tobiasem Berndtem jen umocnil úspěch celého večera.
Pašije Collegia 1704 v Drážďanech a v Praze byly vyprodané, ve velkém sále v Bruselu byla ještě volná místa, ale uvědomme si, že největší koncertní sál ve městě pojme 2 200 návštěvníků. A pokud přijede Collegium s pašijemi někdy příště, bude vyprodáno i zde, protože úspěch Luksových souborů byl velký. V médiích bylo vyzdvihováno hlavně kontrastní pojetí s důrazem na komorní pasáže Bachova díla a detailní propracování. Rovněž úroveň vokálních i instrumentálních sólistů byla hodnocena velmi kladně. (Mirek Černý)
