čtvrtek, 23. září 2004

Jaký byl Euroart

Napsal(a) 

Čtvrtý ročník festivalu Euroart , probíhající v Lichtenštenjnském paláci pravidelně měsíčními koncerty tematicky sjednocenými pod názvem Stamicovo kvarteto a hosté , byl ukončen hostováním anglického souboru Belcea Quartet . Dramaturgicky zajímavý koncert, přinášející českému publiku premiéru mladého anglického skladatele Huwa Watkinse (Smyčcový kvartet č. 3 ) a málo známý oktet George Enesca (C dur op. 7 ), dal v úvodu zaznít Haydnově Kvartetu op. 71 č. 3 . Průzračná partitura je vždy ideální "navštívenkou" s první a zásadní informací o souboru, který si Haydnův kvartet k interpretaci zvolil. Výsostně čistá intonace, dokonalá souhra v křehce komorním souznění zvuku napovídala o tom, že Belcea Quartet je soubor na vysoké úrovni. Následující skladba osmadvacetiletého Watkinse předestřela třívětou formu, z níž první věta Lento zaujala intenzivní dramatickou výpovědí o sváru mezi lyrickou melodičností a ostře cítěnou rytmickou impulzivností. Velkoryse klenutý oblouk střídavě vtahoval posluchače jedním či druhým protikladem a výrazovými krajnostmi, k nimž Belcea Quartet ukázal jedinečné dispozice (a zjevné generační souznění se skladatelem). Další dvě věty však pouze rozmělňovaly, co první nesla v sevřené podobě (zůstalo u střídaní dramatických a lyrických rovin). K oktetu G. Enesca přisedlo k Belcea Quartet Stamicovo kvarteto a dohromady přednesli rozlehlé čtyřvěté dílo (interpretované v jednom toku hudby) s nebývalým zaujetím, zvukovou plností a gradačně vzestupným cítěním. První houslistka hostujícího souboru Corina Belcea brilantně přednesla vůdčí part oktetu s jadrnou interpretační špicí a inspirováni jejím výkonem byli stejně kvalitně zapojeni do hry všichni ostatní spoluhráči. Poznání Smyčcového oktetu George Enesca bylo podnětné.

Čtvrtý ročník festivalu jednoznačně ukázal, že ve zdánlivě koncertně přetížené Praze si našel nejen své místo a uplatnění (koncerty jsou všechny bezezbytku vyprodány), ale stále stejně zajímavou konfrontací kvartetních souborů i vynikajících uměleckých jedinců přitahuje "své" publikum. Letošní ročník přinesl novou řadu koncertů, pořádanou v Zrcadlové síni Klementina v podvečerním čase pod názvem Cyklus mladých. Pořadatelé zde dávají příležitost mladým souborům a jednotlivcům, kteří buď na samostatném koncertě, nebo za spoluúčasti Stamicova kvarteta mohou předvést své umění - hned v prvním roce to bylo v dvaceti koncertech šest mladých souborů (Icarus Quartet , Penquin Quartet , Kaprovo kvarteto , Snítilovo kvarteto , Epoque Quartet a Bennewitzovo kvarteto ) a tři sólisté (Ivo Kahánek , Petr Nouzovský , Kateřina Váchová ). Za zmínku stojí, že na koncertech Eurofestivalu zaznělo celkem dvacet děl současných českých a světových skladatelů, což již vytváří docela dobrou podobu soudobé komorní tvorby, zejména v konfrontaci s novinkami zahraničních skladatelů, jejichž díla přivážejí hostující soubory. Ano, Praha je svým způsobem koncertně přetížená. O to víc je třeba upozornit na přínos tohoto komorního festivalu, který bez velkých reklam a halasných prognóz trpělivě přináší kvalitu, poznání a vytvořil evidentně nový prostor k setkávání těch, co mají komorní hudbu rádi.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.