sobota, 1. prosinec 2007

Ideální proglas

Napsal(a) 

Jak může v hudbě vypadat absurdita? Když si orchestr FOK kupuje od Obecního domu služby, přičemž oba subjekty platí magistrát nebo když si Pražský filharmonický sbor (PFS) kupuje od České filharmonie Rudolfinum a obě příspěvkové instituce zřizuje ministerstvo kultury. PFS otevřel 7. 10. v Dvořákově síni populární cyklus koncertů večerem ruské hudby inspirované pravoslavnou liturgií a spirituálem. Spirituálovou část naplnil host sui generis - Spirituál kvintet. Šest hudebníků (nakažených virózou) předvedlo se špatnou amplifikací svůj obligátní program. Výsledný pocit - po Pavarottim další příklad, kdy umělec (umělci) necítí, kdy je čas v plně slávě odejít. Viróza napadla nejen ječivý nebo naopak infaltilní hlas zpěvaček a intonaci všech, ale i uši jednoho z kytaristů, který si nedokázal ani naladit nástroj.

Zato pravoslavné liturgické zpěvy a hudba Čajkovského, Rachmaninova, Česnokova byla v podání PFS a sbormistra Miroslava Košlera lahůdkou, s jakou se v Praze setkávám jen zřídka. Dokonalá intonace, koncentrace a pečlivé nastudování povýšilo tuto ne vždy originální hudbu na novou úroveň. Úryvky proglasu, jež souvisí s Evangeliem, recitovala osoba nejpovolanější - Radovan Lukavský. Basista Jevhen Šokalo byl možná v sólech stylový, ale jeho zastřený, těžkopádný hlas měl k ideálu daleko. Snaha přilákat skrze obecně známého hosta více diváků do Rudolfina je sympatická, leč může být někdy zrádná. Věřím, že další hosté - Musica Bohemica a Hradišťan - s PFS lépe souzní.

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.