neděle, 10. listopad 2019

Hudba napříč kontinenty v olomoucké Redutě

Napsal(a) 

 , foto MFO foto: MFO

Moravská filharmonie Olomouc připravila pro své posluchače hudební program s názvem Hudba napříč kontinenty. Koncert ze čtvrtka 7. listopadu nabídl atraktivní evropskou premiéru taiwansko-americké skladatelky Chihchun Chi-sun Lee Formosan Triptych. Z ostrova Taiwan jsme se přes Rusko (Koncert pro klavír a orchestr č. 1 Des dur od Sergeje Prokofjeva) přiblížili Evropě. Po odpočinku dostala prostor skladba od Franze Schuberta Symfonie č. 9 C dur, jež dotáhla cestu lehce za Olomouc.

Taiwansko-americká skladatelka Chihchun Chi-sun Lee studovala na Soochow University na Taiwanu a následně se přesunula do Spojených států Amerických, kde úspěšně dokončila dva magisterské programy na Ohio University a následný doktorát má z University of Michigan. Lee skládá pro instrumentální soubory s tradičními asijskými i evropskými instrumenty, vokální hudbu, komorní, sólovou, elektronickou, filmovou, tudíž její záběr je opravdu široký. Navíc se jí jako skladatelce daří získávat řadu ocenění: vyhrála 1. ročník Mezinárodní skladatelské soutěže Braniborského symfonického orchestru, v roce 2015 obdržela grant Guggenheimovy nadace, předtím byla v roce 2009 jako teprve čtvrtá žena nominována na cenu Golden Melody Awards v kategorii nejlepší skladatel/ka. Dostává zakázky především od asijských (Taiwanský národní orchestr, Korejský národní orchestr, Čínský orchestr v Taipei) či amerických těles (nadace Fromm Music Foundation při Harvardově univerzitě). Její skladby již provedli například ve slavné Carnegie Hall, na olympijských hrách ve Vancouveru, na mnoho festivalech po celém světě a naposledy v olomoucké Redutě.

 , foto MFO foto: MFO

Její Formosan Triptych kombinuje tři různé taiwanské hudební tradice s techniky soudobé hudby. Vznikla na zakázku pro Bostonský symfonický orchestr a název odkazuje na Williama Schumana a jeho New England Triptych, Formosan je potom původní název, který dali ostrovu Taiwan Portugalci. Skladbu tvoří tři věty pojmenované poněkud stroze: I,II a III. Ústřední motiv první věty je inspirovaný domorodou melodií Pasi but but, což je osmihlasá mikrotonální píseň kmene Bunun. Skladatelka Lee nechala motiv nastoupit v dechové sekci, smyčce se přidaly ve spodních polohách, dlouhé průtahy udržovaly mikrotonální odstupy a ojedinělé kratičké běhy se ozývaly střídavě z různých sekcí, takže celkový zvuk byl velmi barevný. Harmonické vlny měly zřejmě evokovat vlny moře omývající břehy ostrova Formosa. II. věta začala lyrickou melodií inspirovanou folklórem etnika Hok-lo, přednesly ji hoboje a na ně reagovaly hudební plochy značně kontrastní, prvně například perkusionista s metličkou a následně se střídaly sekce i techniky hry. Melodie se postupně dostala do smyčců, ale byla zachována struktura odpovědí, pauza mezi nimi se postupně vytrácela, až skladba dosáhla pomyslného vrcholu, během něhož burácel celý aparát v orchestraci připomínající čínské národní orchestrální skladby. Poslední část III je inspirována etnikem Hakka a jejích nápěvů z hor a písní „bayin“. Věta byla dynamicky a rytmicky výraznější než věty předcházející, organizovaný chaos podporovaly rychlé běhy, do nichž se proplétaly prodlevy a formálně zocelovaly dílo. Závěr se obešel bez pompézní gradace a konec byl rázně utnutý.

 , foto MFO foto: MFO

Prokofjevův Koncert pro klavír a orchestr č. 1 Des dur asi není třeba blíže představovat, má oblíbená verze je od České filharmonie pod taktovkou Karla Ančerla a s klavíristou Ivanem Moravcem, jehož byl Jan Bartoš posledním žákem a myslím si, že by se za výkon svého studenta v Olomouci nestyděl. Klavír pod Bartošovými prsty zněl krásně, možná snad jen při forte orchestru nebyl tolik výrazný, ale to je dáno samotnou skladbou a možná i akustikou sálu a mou pozicí v hledišti. Umělec klavír plně kontroloval i při dlouhých technicky náročných pasážích. Jeho hra je výrazově bohatá a má dar přenést emoční náboj skladby na obecenstvo. Bartoš vyslyšel žádost publika a jako přídavek zahrál skladbu od Leoše Janáčka, jehož kompletní klavírní dílo interpretuje Jan Bartoš příští rok v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno.

Při Schubertově „Velké“ symfonii, jež nás vrátila v čase zpět o dvě staletí, vykrystalizovala sehranost mladého taiwanského dirigenta Yu-An Changa a orchestru. Dávat šanci mladým dirigentům z ciziny je pro orchestr jakým je Moravské filharmonie Olomouc jistě pozitivní krok. V symfonii si obě strany výborně rozuměly a diváci je po zásluze ocenili.

Rád bych vyjádřil přání, aby se skladby žijících autorů staly běžnou praxí, nikoliv pouze jako koncerty mimořádných řad. Z koncertu jsem odcházel pln inspirace ze skladby Formosan Triptych, hudebně požitkářsky uspokojen z Koncertu pro klavír a orchestr č. 1 Des dur a příjemně zrelaxován díky Symfonii č. 9 C dur.  Dramaturgická bohatost a promíchávání s hudbou běžného repertoáru může být pozitivně sladěná, jako tomu tak bylo na tomto koncertu.

Nejnovější od František Hamajda

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 701

Novinky emailem

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.