úterý, 21. říjen 2003

Harmonia Ecclesiastoca

Napsal(a) 

Letní slavnosti staré hudby, jež nabídly vizitky center barokní Evropy (Benátky, Barcelona, Drážďany, Londýn, Vídeň, Paříž, Řím, Versailles, Praha), nemohly začít jinak, nežli Prahou, a to jednak skladateli, kteří v Praze působili (Jan Josef Ignác Brentner, Václav Karel Holan Rovenský, Jan Dismas Zelenka), jednak mistrů, jejichž hudba se zde hrála (Antonio Caldara, Antonio Vivaldi). Skladby zmíněných Italů byly nejatraktivnější, nejlepší celkový dojem jsem však měl ze Zelenkových árií ve velmi dobrém podání německé sopranistky Constanze Backes a líbezných Brentnerových kompozic. Nejvýraznějšími postavami souboru Collegium Marianum byly flétnistka Jana Semerádová , jejíž barokní flétna doslova andělsky zpívala, a Evangelina Mascardi , jež bravurně ovládala teorbu a loutnu. Jediným stínem večera byla rytmicky i intonačně nejistá hra první houslistky. (lub)

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.