Stejnojmenné oratorium Bohuslava Martinů bylo v abonentní řadě České filharmonie (25.10.) velkým zážitkem. Zejména díky Pražskému filharmonickému sboru , který zpíval nádherně jednolitě, ryze dramaticky a s velkými dynamickými rezervami. Pod taktovkou Vladimíra Válka byla partitura přečtena a zahrána stejně kompaktně, ve věcném tempu a s určitostí kontur odpovídajících starověkému epickému námětu. Barytonista Ivan Kusnjer v partu vládce Gilgameše mohl naplno rozvinout svůj jedinečný charakteristicky klenutý, vznešeně vypjatý projev. Také pěvci Luděk Vele , Zdena Kloubová a Vladimír Doležal přispěli k barvitosti naznačeného příběhu i k závažnosti jeho možného významu a poselství.
První polovina večera byla sukovská. Meditace na staročeský chorál Svatý Václave a Legenda o mrtvých vítězích připomněly v emocionálním podání České filharmonie Suka jako zdravě patetického vlastence i hudebního modernistu své doby. Ve Fantazii g moll se pak blýskl houslista Ivan Ženatý uměleckou vážností a nadhledem nad úskalími sólového partu, ale především výjimečně nosným, ušlechtile intenzivním tónem.
