úterý, 17. květen 2011

Famózní duo Ženatý – Bogunia

Napsal(a) 

Recitál houslisty Ivana Ženatého a klavíristy Stanislava Bogunii 16. 3. v pražském Rudolfinu (Český spolek pro komorní hudbu) byl ve znamení netradičního repertoáru a skvělých výkonů. Nejznámějším opusem večera byla Prokofjevova Sonáta č. 2 D dur op. 94bis , kde ani prasklá struna v úvodní větě nevyvedla houslistu z koncentrace, ba právě naopak po návratu na pódium hrál ještě lépe. Jeho pojetí sice možná není tak temperamentní jako u Davida Oistracha, ohnivé jako u Joshui Bella, barevné jako u Anne-Sophie Mutter, za to je dokonale proporčně vyvážené a velmi kontrastní. Romantickou strunu koncertu představovaly skladby Clary Schumann (příjemné, leč kompozičně nekomplikované Tři romance op. 22 ) a Franze Liszta (pro mě objevná, pochmurná Pohřební gondola ). Paganinsky motoricky svižné bylo Perpetuum mobile (komorní verze 3. věty Houslového koncertu ) Samuela Barbera. Nejzajímavějším číslem koncertu byla závěrečná Rumunská rapsodie č. 1 A dur op. 11 Georga Enesca, kterou skvěle pro housle a klavír aranžoval pan Ženatý. Jeho hra po celý večer byla bezchybná a měla světové parametry (navíc hrál na báječné, sametově znějící housle od Giuseppa Guarneriho „del Gesù“). Již dvacet pět let vím, že Stanislav Bogunia je muzikantem od Pánaboha. Jeho interpretace detailně vypracovaných a báječně provedených klavírní partů opět potvrdila, že je utajeným klenotem české hudby.

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 701

Novinky emailem

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.