čtvrtek, 6. říjen 2022

Ensemble Inégal s Händelovými Chandos anthems zazářil na olomouckém Podzimním festivalu duchovní hudby

Napsal(a) 

Jakub Kubín, Ensemble Inégal, foto Tereza Hrubá Jakub Kubín, Ensemble Inégalfoto: Tereza Hrubá

Tak, jako jsou měsíce září a říjen v Olomouci dlouhá léta ve znamení Podzimního festivalu duchovní hudby, tak k této akci již několik sezón neodmyslitelně patří Ensemble Inégal se svým uměleckým vedoucím a dirigentem Adamem Viktorou. Ten i v letošním roce pokračuje v uvádění méně známých hudebních děl, čím seznamuje posluchače se skvosty, které se na našich i světových pódiích vyskytují spíše sporadicky – v rámci předchozích sezón festivalu to byla jak díla z oblasti staré hudby (Zelenka, Monteverdi, či J. C. Fischer), tak také díla Arvo Pärta či Afreda Schnittkeho.

Na neděli 2. října 2022 si Ensemble Inégal nachystal skutečnou hudební lahůdku, a to Chandos Anthems Georga Friedricha Händela, které byly provedeny v olomouckém Husově sboru. Jedná se o rozsáhlý soubor 11 anthemů (HWV 246–256), které Händel komponoval v letech 1717–1718 během svého působení ve službách Jamese Brydgese, který byl vévodou z Chandosu. Skladatel měl v honosném sídle svého chlebodárce dobré podmínky pro svou tvorbu, která byla v tomto období různorodá (komorní hudba, práce na Acis and Galatea) a zahrnovala také duchovní Chandos Anthems na texty starozákonních žalmů. Vzhledem k celkovému rozsahu díla mohly v rámci koncertu zaznít pouze tři z těchto anthemů, a to v pořadí: O Sing unto the Lord a new song (HWV 249 b), Have mercy upon me O God (HWV 248) a O be joyful in the Lord (HWV 246). Tyto vybrané části mají komorní obsazení – sbor je zde tříhlasý s některými sólovými výstupy. V sopránových partech se představily Gabriela Eibenová a Lenka Cafourková, v tenoru zpívali Jakub Kubín a Jan Kožnar a basových partů se zhostili Jiří Miroslav Procházka a Petr Svoboda. Doprovodný ansámbl se sestával z hoboje v podání Terezy Fritschové, za pulty houslí usedly Lenka Torgersen a Simona Tydlitátová. Basso continuo hrálo ve složení Petr Budín (fagot), Petr Hamouz (violoncello), Lukáš Verner (kontrabas), Jan Krejča (theorba) a Adam Viktora, který od varhanního pozitivu celou produkci také neomylně řídil.

Adam Viktora, foto Tereza Hrubá Adam Viktorafoto: Tereza Hrubá

Hned úvodní tóny prvního anthemu O Sing unto the Lord a new song (Zpívejte Hospodinu píseň novou), byly příslibem výjimečného hudebního zážitku. Nevelký ansámbl zahájil část Symphony vyváženým zvukem, intonační jistotou, a hlavně neskrývaným nadšením pro Händelovu hudbu, které soubor neopustilo po celý koncert. Následujících šest čísel prvního anthemu, kde se střídaly jak sólové, tak sborové části, diváka ujistilo o sehranosti ansámblu, který s velkou koncentrací okamžitě reagoval na každé gesto Adama Viktory. Z výrazných výkonů v tomto anthemu vyzdvihněme sólový tenorový výstup Jakuba Kubína v části The waves of the sea rage horribly (Mořské vlny strašlivě bouří), která je typickou barokní árií rozbouřených živlů. G. F. Händel zde připravil sólistovi i hráčům bassa continua mnohé „horké chvilky“, všichni se s nimi ale vyrovnali s velkým přehledem. Následující duet Gabriely Eibenové a Jakuba Kubína byl naprostým hudebním kontrastem, při kterém interpreti pohladili posluchače po duši a dokonale ztvárnili text O worship the Lord in the beauty of holiness (Uctívejte Pána v kráse svatosti). Závěrečné dva sbory ukázaly celý soubor v plném lesku, který navíc podpořila příjemná akustika olomouckého Husova sboru.

Zvědavost, s níž diváci očekávali druhý z anthemů dnešního večera, tedy Have mercy upon me O God (Smiluj se nade mnou, Bože), byla uspokojena další zajímavou instrumentální předehrou, která ve svém roztomilém proplétání hlasů houslí a hoboje nemohla posluchačům nepřipomenout pasáže z milostných duetů Händelova díla Acis and Galatea (HWV 49). Následoval působivý sbor doplněný doprovodem ve vivaldiovském stylu a hned tři zdařilé výstupy tenoristy Jakuba Kubína. Nejprve v duetu s Lenkou Cafourkovou, jíž z počátku níže položený part neumožňoval předvést své kvality, v druhé části však již mohla vyniknout tak, jak v jejím případě publikum již očekává. Tenoru dále patřilo krátké Accompagnato a árie se sólovým hobojem Against thee only have I sinned (Proti tobě jedinému jsem zhřešil). Následující sbor Thou shalt make me hear of joy and gladness (Ty mi dáš slyšet o radosti a veselí) byl prvním vrcholem tohoto koncertu. Překvapivě monumentální zvuk nepočetného sboru i souboru, na souhru náročné pasáže v rychlém tempu a jejich brilantní zvládnutí bylo opravdovou radostí a veselím pro všechny posluchače. A co bychom mohli jiného očekávat od takového mistra jako byl G. F. Händel, než znovu totální změnu afektu v následujícím sopránovém výstupu s textem Make me a clean heart O God (Učiň mé srdce čisté, Bože). Překrásná melodie a jímavý text jako by vycházely ze samotného nitra Lenky Cafourkové, které se podařilo dojmout publikum svým dokonalým, a přesto prostým pojetím zcela souznějícím s podstatou této části. Celý anthem ukončil působivý sbor na text Then shall I teach thy ways unto the wicked (Pak budu učit bezbožné tvým cestám).

, foto Tereza Hrubá foto: Tereza Hrubá

V pořadí třetím anthemu tohoto večera O be joyful in the Lord (Radujte se v Pánu) opět upoutala hned úvodní Symphony, která svým majestátním tečkovaným začátkem a následující rychlou fugatovanou částí nezapře význam, který měla pro Händela kromě italské také francouzská hudba. Rovněž další část pro sólový tenor a sbor jako by evokovala vnější vlivy a můžeme se jen domnívat, zda nechtěl skladatel vzdát hold velikánovi anglické hudby Henrymu Purcellovi. Následující sbor na text Serve the Lord with gladness (Radostně služ Hospodinu) zaujal sekundovými sestupy v partech hoboje a basu, stejně jako působivou basovou prodlevou ke konci skladby, která dala vyniknout vokálním hlasům. Duet Be ye sure that the Lord he is God (Vězte, Hospodin je Bůh) byl doslova parádním číslem Gabriely Eibenové a Jiřího Miroslava Procházky, jejichž hlasy se dokonale proplétaly s party houslí a hoboje. Oběma pěvcům se dostalo dalšího sólového výstupu ještě v Triu s Jakubem Kubínem, které lze také označit také za jeden z vrcholů koncertu. Místy až laškovné rytmické podání gradatií na slovo „gracious“ v úvodu skladby a naopak protahované chromatické postupy v části druhé daly vyniknout všem třem sólistům i celému sehranému ansámblu. Závěrečné dva sbory už jen dokladují Händelovo skladatelské mistrovství i interpretační um Ensemble Inégal. Mohutné sborové homorytmické exclamace slova Glory na pozadí hybných houslí v části Glory be to the Father (Budiž sláva Otci) kontrastovaly s promyšleným závěrečným sborem As it was in the beginning (Jako na počátku), jehož ústředním slovem je zdobné Amen, které symbolicky ukončilo tento skvostný anthem i celý nezapomenutelný večer.

Na závěr snad lze pouze popřát, aby doslova slyšitelné nadšení a zároveň pokora ke staré hudbě, kterou mohlo olomoucké publikum zažít v rámci tohoto koncertu Podzimního festivalu duchovní hudby, Adamu Viktorovi a jeho souboru nadále vydržely!

Komentáře

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.