středa, 10. září 2003

Emanuel Ax rozdával úsměvy

Napsal(a) 

Emanuel Ax rozdával úsměvy Emanuel Ax rozdával úsměvy
Významný americký pianista Emanuel Ax přivezl na Pražské jaro (Dvořákova síň) místo původně avizovaného schubertovského recitálu úplně jiný program. V první polovině hrál tři variační cykly, po přestávce pak Chopinovy taneční stylizace. Na pódiu neopouštěl Emanuela Axe ani na chvíli úsměv - a úsměvný pohled na svět dýchal i z jeho hry. Nepromarnil ani jedinou příležitost, aby posluchače pobavil. Beethovenovy Variace F dur op. 34 pojal jako biedermeyerovskou idylu, přičemž synkopy ve střední části pochodové mollové variace zdůrazňoval tak vehementně, jako by hrál čardáš. Skupinky tří osamocených fortissimových repetovaných osmin v introdukci Beethovenových Variací "Eroica" op. 35 zněly v jeho podání málem groteskně. Osmou variaci naopak Ax "zamlžil" do impresionistické neurčitosti. V jeho barvitém pojetí s velkými dynamickými i tempovými kontrasty připomínaly Variace "Eroica" spíš programní skladbu než variační cyklus, ba dokonce i závěrečná fuga jako by měla v Axově podání programní podtext. Zajímavé osvěžení vnesly do recitálu variace s názvem Touches (Doteky) od Leonarda Bernsteina, jež Ax umístil mezi obě díla Beethovenova. Emanuel Ax je polského původu, a tak není divu, že má hluboký vztah k Chopinově hudbě. Chopinovy Polonézy op. 61 a 22 a Mazurky op. 59/1, op. 24/2 a op. 56/3 , které zařadil do druhé půlky večera, hrál naprosto přesvědčivě, s velkým pochopením a s nadhledem, stejně jako Chopinovu Ukolébavku , která zazněla jako přídavek. Z Axovy hry cítíme, že je vždy "nad věcí", a přijmeme ho i s jeho zvláštnostmi (jako například velkorysá pedalizace rychlých běhů). Emanuel Ax zřejmě patří k pianistům, kteří působí na pódiu vždycky sympaticky.

Věroslav Němec

Hudební editor a redaktor, klavírista (bývalý), pedagog (bývalý), muzikolog, hudební publicista. V letech 1975 – 2000 pracoval v hudebním nakladatelství Supraphon (1989–91 šéfredaktor, 1998–99 ředitel, 1999–2000 místopředseda představenstva). Od roku 2000 je šéfredaktorem hudebního nakladatelství Amos Editio, které v roce 2012 získalo pod jeho vedením prestižní Cenu České hudební rady. Jako pianista vystupoval v klavírním duu se svou manželkou Jitkou. S časopisem Harmonie spolupracuje od roku 1999. Ve svých textech, jichž vyšlo v Harmonii přes 500, se věnuje především klavírní interpretaci.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.