Nedožité osmdesátiny Petra Ebena připomnělo v lednu několik koncertů. Ten v Rudolfinu, který uspořádala (27. 1.) Česká filharmonie a Společnost pro duchovní hudbu, byl výjimečný svou monotematičností a v dobrém slova smyslu výlučností, ale byl výjimečný také interpretačně. Ebenův Labyrint světa a ráj srdce s varhanicí Irenou Chřibkovou přednesl skladatelův syn Marek Eben . Labyrint, ve vzácné jednotě užívající hudbu a slovo k závažnému poselství, realizoval Petr Eben nejprve formou připravených improvizací; jako více méně uzavřené, zápisem fixované dílo zachytil tento projekt až na sklonku života. Komenského texty potřebují velkou dávku vcítění a ochoty ztotožnit se s étosem, který v nich je. Marek Eben nejenže má k takovému úkolu dostatek pokory, ale také zkušeností: s otcem improvizujícím u varhan takto projekt provedli společně mnohokrát doma i v cizině. Barvitost a květnatost sdělení potřebuje výdrž, naléhavost Komenského výpovědi o nutnosti vrátit se k Bohu vyžaduje velkou míru přirozené opravdovosti a přesvědčivosti, civilního zvažování patosu a schopnosti vystihnout prostředky k dosažení pocitu katarze. Marek Eben toto vše, spolu s autentickým vhledem do skladatelova záměru, má, a to v míře ideální. Irena Chřibková se postavila za Ebenovu hudbu, koncepci a záměr s jistotou v artikulaci i harmoniích a plně využila charakterizační potenciál Ebenovy bravurní hudby, výstižné v dokreslení textu i v niterné dojemnosti. Sál byl v přízemí plný a program se stal vzácnou, důstojnou i vděčnou vzpomínkou na autora.
