pátek, 20. prosinec 2002

Dvojitý debut

Napsal(a) 

Dvojitý debut Dvojitý debut
Na koncertu České filharmonie 31. 10. jiskřilo plné Rudolfinum očekáváním dvojího debutu. Poprvé s tímto orchestrem vystoupili jak dirigent Yakov Kreizberg , tak klavírista Martin Kasík . Skvělé výkony obou umělců si pak na závěr vysloužily velmi srdečnou a spontánní reakci lidí. První číslo večera, Dvořákův Karneval , však tomu nenasvědčovalo. Z koncertní předehry jsem měl neodbytný pocit nedozkoušenosti a netrpělivosti. Karneval s náznakovou majestátností a málo zdůrazněnou zpěvností se řítil vpřed občas "jako utržený z řetězu" a v Rudolfinu už zazněl v lepším provedení. Potom však přišel na řadu Schumannův Klavírní koncert a moll a vše bylo jinak. Orchestr hrál neuvěřitelně přesně a disciplinovaně. (Jenom ta piana mohla ještě více respektovat sólistu.) Kasík působil dojmem naprostého suveréna, překypoval technickou jistotou, lehkostí, zvukovou noblesou a muzikalitou. Prostě Schumann byl hudební pohádkou. Velkým zážitkem bylo i provedení Mahlerovy První symfonie D dur . Kreizbergovo naprosto přesné, nepříliš elegantní, nervní až trhavé gesto ovládalo totálně orchestr, o němž se říká, že obtížně přijímá "vrchní velení" od neznámých dirigentů. Bohatší dynamickou paletu (hlavně v nižších patrech) akceptovaly dokonce i trubková a pozounová sekce. Kreizberg svými živými gesty dokázal dostat z orchestru netušené barvy a dešifroval kódy touhy a zjitřeného citu. Excelentní interpretace byla jednou z nejlepších, jakou jsem v Praze slyšel.

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Více z této kategorie: « Gilgameš Dámy a orchestr »

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.