pátek, 2. prosinec 2011

Dvě klavírní generace

Napsal(a) 

Dvě klavírní generace, foto Dvořákova Praha Dvě klavírní generacefoto: Dvořákova Praha

Dva klavíristé, dva naprosto rozdílné hráčské typy: Dvořákova Praha pozvala k recitálu anglického dosud teenagera Benjamina GrosvenoraNikolaje Luganského , čtyřicetiletého reprezentanta ruské pianistické tradice. Kdo by čekal britskou korektnost a ruskou vášnivost, byl by úplně vedle. Grosvenor v Praze dosud nevystupoval, ale české publikum jej mohlo slyšet před čtyřmi lety, když zaskakoval na závěrečném orchestrálním koncertě Chopinova festivalu v Mariánských Lázních. Hezky na to zavzpomínal Ivan Klánský, který mladého umělce na odpoledním koncertě v Sukově síni představoval. Superlativy, které jej provázejí od dob, kdy jako jedenáctiletý vyhrál BBC Young Musician Competition, nelžou. Grosvenor je skutečně výjimečný a označení „mladý talent“ je pro něj už pasé. Technická zběhlost klavírních dorostenců je dnes na takové úrovni, že se považuje za samozřejmou. Ovšem takové oktávové hromobití, jaké Grosvenor předvedl v Lisztově Španělské rapsodii , není možné odbýt jen tak. Přitom technická náročnost skladeb není to, co by z Grosvenorovy interpretace nějak vyčnívalo. Jeho nejvýraznějším rysem je dokonalá integrita celého výkonu, soustředění až manické, nadhled, ale bez distance. Zkrátka jakýsi osobní magnetismus, který posluchači nedovolí spustit hráče z očí. Ambiciózní program zahrnoval Bachovu Partitu D dur č. 4 , provedenou s razancí a dokonalou přehledností hlasů, Albénizovu Iberii , ztvárněnou plasticky a barevně, a Lisztovy transkripce dvou Chopinových písní. Grosvenor skladby nejen perfektně interpretuje, on jim dává smysl, což zejména oceňuji ve Španělské rapsodii. V jeho podání byla přesně tím, čím být měla: nostalgickou vzpomínkou starého mistra na bláznivá kočovná léta virtuosa.

Po zážitku s Grosvenorovou strhující výpovědí působil Luganského recitál ve Dvořákově síni jako z jiného světa. Jeho postoj je mírně odtažitý, vnitřní angažovanost buď chybí, nebo ji dovede mistrně skrývat. Zastřený tón a dynamika překračující mezzoforte jen sporadicky, absence detailů i celku poznamenaly začátek chopinovské poloviny. Jistě, Luganského tón je vyšlechtěný a pohyby celého těla přímo vzorově uvolněné – ale nudila jsem se až do chvíle, kdy přišlo na řadu Nokturno Des dur . Tam teprve došlo k „setkání“ s pianistovým světem. Jednoduchá struktura skladby – jednohlasá melodie a doprovod rozložených akordů – dala zazářit něžnému, jasnému tónu a bohatě probarveným plochám. Večer gradoval v druhé polovině s Léty putováníTranscendentálními etudami Franze Liszta. Čím dál virtuóznější kusy, které Lugansky s přehledem servíroval, dostávaly publikum do varu. V hledišti bylo tentokrát vidět potěšitelné množství mladých lidí a sál reagoval citlivě a pozorně.

Dita Hradecká

Vystudovala konzervatoř v Plzni (obor klavír) a hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Působí jako překladatelka, hudební publicistka (Harmonie, Hudební rozhledy, Hospodářské noviny) a donedávna vyučovala hudební historii na pražské pobočce New York University. Je redaktorka, organizátorka, překladatelka a v poslední době i vydavatelka elektronických knih. Pochází ze Strakonic. Ačkoli ji lákala řada oborů spíše exaktních, rozhodla se vystudovat konzervatoř, aby se ujistila, že profesionální umělkyní nikdy nebude. Nejrůznější kurzy klavírní, komorní a cembalové hry či barokního tance spolu s vlastní pódiovou zkušeností jí ale daly citlivost a čich na uměleckou kvalitu výkonu a zároveň empatii k profesionálním umělcům a tvůrcům. Překládá odborné texty a libreta z angličtiny, němčiny a francouzštiny. Ze studia hudební vědy na FF UK si odnesla hlavně poznání důležitosti kritického a nezaujatého myšlení a coby eklektik také úctu ke všem, kdo jsou schopni věnovat celý život jednomu skladateli nebo jedné oblasti. V letech 2016-18 vedla redakci vážné hudby na Vltavě, v roce 2019 se stala vedoucí knihovny Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě.

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 700

Novinky emailem

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.