Dokumentární trend současnosti – odbornější a hlubší pohled na osobnost

49. ročník Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha, který se konal ve dnech 13. – 17. října 2012 v Paláci Žofín, si připomněl v době svého konání dvacetileté výročí spojené s pravidelnou prezentací nejlepších světových televizních hudebních a tanečních snímků napříč hudebními žánry. I když současně po boku mezinárodních televizních přehlídek Prix Italia a Rose d‘Or patří k nejstarším televizním festivalům v Evropě, svou specificky koncipovanou programovou profilací si postupně získal ve světě své jedinečné a prestižní postavení.

Generální ředitel České televize Petr Dvořák navštívil nejen oba slavnostní večery spojené se zahajovacím a závěrečným koncertem v Paláci Žofín, ale také Plenární zasedání hudebních a tanečních expertů EBU i Networking Lunch. V ohnisku jeho profesního zájmu byla jednání spojená s programem „Nová média a právní prostředí v digitální éře“. Jaký nový trend problematiky televizního vysílání s ohledem na mezinárodní kontext byl pro něj obzvlášť zajímavý? Pro čtenáře Harmonie své vyjádření k tématu, se kterým je stále častěji konfrontován, obsáhleji Petr Dvořák upřesnil: „Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha byl stejně jak jeho předchozí ročník příležitostí pro zajímavá setkání a diskuse nad vývojem současné umělecké televizní tvorby. Letošní přehlídka zastoupených filmů jasně ukázala trend, kterým se filmaři ubírají. Nepřinášejí pouze dokumenty, které jsou divácky atraktivní, ale současně nabízí odbornější a hlubší pohled na dané umělecké odvětví. Trend reprezentuje například vítězný německý snímek 'Lang Lang – umění býti virtuosem'. Vidíme, že díla jsou více odborná, ovšem ne za cenu divácké výlučnosti. Tvůrci naopak hledají cestu, jak popisované téma více přiblížit posluchačům. Umění nabízejí a představují i z nečekaných úhlů. Současně je na aktuální produkci vidět, že důraz je kladen v mnohem vyšší míře nejen na uměleckou kvalitu snímku, ale také na nejvyšší technickou kvalitu obrazu i zvuku. I díky zvyšujícím se investicím do technické kvality hledají tvůrci společně s vysílateli možnost evropských i celosvětových koprodukcí, které by divákům přinesly nejlepší umělecké zážitky v televizi.“

Německý dokument Lang Lang – umění býti virtuosem produkce ZDF získal z devadesáti čtyř soutěžních zahraničních snímků nejvyšší ocenění Grand Prix Golden Prague. Norský předseda festivalové poroty Arild Erikstad, výkonný producent a ředitel mezinárodních vztahů v oblasti hudby v NRK, norské veřejnoprávní rozhlasové a televizní společnosti, k jeho hodnocení podotkl: „Divák je vtažen do zvláštního světa Lang Langa a prožívá s ním jak chvíle osamění, tak i lesk života světové superstar.“ Mezinárodní pětičlenná porota ocenila na snímku především vynikající filmové řemeslo, zejména kameru, střih a prolínání jednotlivých rovin. Čínského pianistu mohli lidé slyšet i u nás při jeho návštěvách Prahy, kde ve svých čtyřiadvaceti letech poprvé vystoupil v roce 2006 ve Dvořákově síni Rudolfina s Českou filharmonií vedenou Jiřím Bělohlávkem a o šest let později ve Španělském sále Pražského hradu na klavírním recitálu v rámci donátorského galavečeru pro mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha. Dokument moderním efektním přístupem rozkrývá pozadí mladého umělce prostřednictvím rozhovorů, například s ním, jeho rodiči, učitelkou klavíru Zhu Ya-Fen nebo dirigentem Christophem Eschenbachem. Divákům nabízí nejen odborný pohled na jeho hudební zázemí, klavírní umění a poselství hudby předávající v mnoha zemích světa, ale i zúžený výsek pohledu lidí, kteří jsou generačně blízcí především rodičům Lang Langa. Režisér Thomas Grube do snímku nezahrnul názory vrstevníků či přátel Lang Langa, nevzal ohled ani na pianistovu newyorskou nadaci, čínskou hudební školu jím zřízenou nebo charatitativní akce, kterým se mladý muzikant rád věnuje a šíří poselství klasické hudby po světě.

Pro naše posluchače byly přínosné a v dalších tematických směrech obohacující i rozhovory, které pianista poskytl v Praze. Pořad Marka Ebena „Na plovárně“ z 3. června 2012 a relace „Události, komentáře“ na ČT24 z 1. dubna 2012, jsou každému k dispozici na internetu. V současnosti se na trh dostalo také nové CD „Lang Lang – The Chopin Album“, které společně s doprovodnou brožurou obsahuje i bonusové DVD „Můj život s Chopinem“ (Sony Classical).

V tradičním cyklu „Pocty…“, který seznamuje diváky každoročně s prezentacemi umělecké tvorby vynikajících českých nebo zahraničních osobností, jež vedení MTF Zlatá Praha zve k přímým debatám s publikem, si letošní návštěvníky neobyčejně získala Daria Klimentová, primabalerína Anglického národního baletu. Do naší metropole přijela i se svým novým tanečním partnerem Vadimem Muntagirovem a uvedla v exkluzivní české premiéře film BBC Agony and Ecstasy o své kariéře, nastudování Čajkovského baletu Labutí jezero a zázemí prestižního anglického souboru, ve kterém dlouho působí. Pozornost v Paláci Žofín sklidily i její umělecké fotografie prezentované na výstavě nazvané Očima Darii Klimentové. Osobní přítomnost významného ruského choreografa Borise Eifmana se setkala s velkým zájmem jeho příznivců a celovečerní ohlédnutí za nedávno zesnulým legendárním francouzským choreografem Rolandem Petitem, který měl v plánu ještě před dvěmi lety v době příprav své návštěvy letošního festivalu Prahu navštívit, bylo důstojnou připomínkou jeho tanečního umění.

Doprovodný program s líbivým, hudebně i zábavně poutavým úvodním dnem pro děti, tradičním cyklem „Pocty…“, oblíbenými projekcemi Golden Prague Premieres (švédský muzikál Flat Pack a německý snímek C(h)oeurs), byl obohacen prezentací německo francouzského kulturního kanálu Arte, který je stále vzorem pro mnohé televizní profesionály.

Festivalová videotéka s nabídkou sta hudebních a tanečních snímků, hlavní i doprovodné programové akce přilákaly do Paláce Žofín zhruba tři tisíce návštěvníků, z nichž sedm set akreditovaných zájemců zhlédlo z aktuálního nejlepšího světového výběru více než tisíc nosičů. Z českých soutěžních pořadů získal Ocenění Nadace Dagmar a Václva Havlových VIZE 97 koprodukční snímek České televize Giuseppe Scarlatti Kde je láska, je i žárlivost režiséra Ondřeje Havelky (viz HARMONIE 10/2011, recenze z barokního zámeckého divadla v Českém Krumlově).

K parametrům vysoké mezinárodní úrovně s českou účastí se řadí i nedávná premiéra letošní sezony „Amerikana III.“ sólistů a souboru Baletu Národního divadla v Praze. Paralelně v době závěru letošního festivalu MTF Zlatá Praha se konalo 17. října v sále Laterny Magiky na Nové scéně Národního divadla v Praze setkání veřejnosti se zahraničními choreografy. Victoria Simon, Bart Cook a Jodie Gates zasvětili poutavě přeplněný velký sál zájemců do tajů tvorby amerických legendárních choreografů, George Balanchina, Williama Forsytha a Jerome Robbinse. Komponovaný večer z choreografií americké provenience na scéně Státní opery se hraje v sezoně 2012/2013 v prosinci, dubnu, květnu a červnu. Především výjimečné nastudování Jodie Gates „In the Middle Somewhat Elevated“ z tvorby Williama Forsytha by mělo reprezentovat ND i na festivalech v zahraničí a jeho případný televizní snímek by byl více než záslužný. Celosvětová koprodukce by i v případě novinky na repertoáru Baletu ND mohla přinést i televizním divákům jeden z nejlepších uměleckých zážitků.

Sdílet článek: