středa, 10. březen 2010

Debut s Enochem

Napsal(a) 

Odvahu a dramaturgickou kreativitu prokázal festival Struny podzimu na svém 14. ročníku několikrát. Dvořákova síň Rudolfina napjatě čekala 4. 11. na českou premiéru uvedení melodramu třiatřicetiletého Richarda Strausse Enoch Arden op. 38 . Nevím kolik lidí přišlo proto, aby na vlastní oči uvidělo legendárního herce Michaela Yorka , kolik kvůli krásnému anglickému textu bez amerikanismů a kolik kvůli hudbě. Nicméně všichni si přišli na své. York nezklamal a svým hluboce prožitým a kontaktním herectvím si získal i ty, kteří nerozuměli tak dobře, jako třeba přítomný překladatel Shakespeara Martin Hilský. Skvělým partnerem v quasi odysseovském trojúhelníku s tragickým koncem byl Yorkovi pianista Libor Nováček , pro něhož melodram není denním chlebem a přesto neomylně vycítil, co nepatetický Straussův part potřebuje. Enocha předjímala hudba Leoše Janáčka střídaná s texty Shakespeara (Sonet 73 ) a Yeatse (The Second Coming ). Zde byl naopak dominantní pianista a patřičně toho využil. První řada cyklu Po zarostlém chodníčku byla lyričtější než ji znám od Nováčkových kolegů, což byla místy škoda, přirozeně dramatičtější se jevila Sonáta es moll 1. X. 1905 Z ulice . Úhozově to bylo excelentní, výrazově přesvědčivé. Jediným rušivým elementem byly noty na klavíru a zbytečně „hlubokomyslné“ vystupování klavíristy. Setkání s dvojící York – Nováček patřilo k silným okamžikům festivalu.

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.