Czech Virtuosi a třináctiletý houslista z Ameriky

Komorní orchestr smíšeného anglicko-italského názvu Czech Virtuosi má za sebou sedmnáct let své existence s mnoha pozoruhodnými počiny nahrávacími (9 CD) a koncertními doma i v zahraničí. Zárukou kvality jsou jednak jeho členové – profesionální hráči hlavně z Filharmonie Brno (včetně koncertního mistra Pavla Wallingera) a orchestru Janáčkovy opery a jednak vitální a činorodý zakladatel tělesa violista Karel Procházka, dříve dlouholetý člen filharmonie, nyní pedagog HF JAMU. V Brně se vystoupení tohoto tělesa stala už tradicí, např. v katedrále se souborem Hradišťan a od roku 2005 v Mozartově sále Reduty, tedy v budově, která je s Mozartovým jménem spjata (jedenáctiletý génius tu hrál na samém konci roku 1767, když utekl se svým otcem před epidemií neštovic). Pro koncert 20. června Czech Virtuosi pozvali japonského dirigenta Hideaki Hiraiho a houslistu Aristida Boutrise z New Yorku. Ten byl mj. vybrán do letošní Menuhinovy soutěže v texaském Austinu a má za sebou zkušenosti orchestrální, komorní a sólové. V Redutě se Boutris symbolicky blýskl Mozartovým Houslovým koncertem G dur KV 216, jeho věk – neuvěřitelných třináct let! – se projevil jen v rozpačitém postávání před nástupem sól, jinak byl zcela profesionální, dokonce virtuózní. Vládl brilantní technikou, měl nádherné kantilény, je však zřejmé, že ještě vyzraje. Japonský dirigent střední generace Hideaki Hirai není v Brně neznámý, je spoluzakladatelem Czech Virtuosi a po zvučných amerických univerzitách studoval mj. u prof. Otakara Trhlíka na HF JAMU a soukromě u Colina Davise. Má ladná, elegantní gesta, nádherně dokáže plasticky odstínit různé výrazové polohy. Zdůraznil kontrasty mezi větami rychlými a pomalými, snad menuety zněly trochu těžkopádně.

Program koncertu byl s ohledem na sál Reduty stylový: Mozartův houslový koncert rámovaly dvě symfonie v D dur – Haydnova 101 zvaná Hodiny a Mozartova 35. Haffnerova, obě zahrané bravurně. Czech Virtuosi zaplňují prázdné místo mezi velkými tělesy a komorními soubory v hudebním životě Brna nejen svou velikostí, ale čím dál více dramaturgicky. I když přinášejí i málo známé skladby (Jevgenij Iršaj, František Emmert ad.), hrají hlavně tzv. tradiční repertoár, který se v současném zvýšeném zájmu o starou hudbu na jedné straně a tvorbu 20. století a novou v Brně dostává mírně do pozadí. Proto bylo cenné např. loňské provedení Glazunovova houslového koncertu s fenomenální devatenáctiletou Esther Joo. Koncerty Czech Virtuosi navíc navštěvují i mladí lidé, v Redutě jich bylo poměrně dost, což je více než potěšitelné. Koncertní činnost, kterou tento komorní orchestr vyvíjí v Brně, v naší zemi, ale i ve střední Evropě (hlavně v Rakousku), je tedy záslužná a lze se těšit na další zajímavé projekty.