pondělí, 18. duben 2011

Curych - Rossiniho komedie Le Comte Ory

Napsal(a) 

Rossiniho Hrabě Ory je „francouzská“ opera z pera Itala. Je jiná než jeho „italské“ opery – hudebním ustrojením i koncepcí postav – ale svého autora přece jen nezapře. Je to opera komická. A tak, jak ji v lednu nastudovali a několikrát po sobě uvedli v Curyšské opeře, kde se nehrála od roku 1981, je to dílo brilantní. Má dvě dějství, v každém z nich se hrabě Ory, v daném pojetí spíše rozdychtěný smolař než otrava, snaží v bizarních převlecích vetřít do blízkosti hraběnky Adély a v obou neúspěšně, vždy je potupně odhalen. Operu odehrávající se původně ve Francii v době křižáckých výprav do Svaté země inscenovala známá dvojice Moshe Leiser a Patrice Caurier důsledně jakoby v šedesátých letech 20. století, je to však ten případ, kdy přesazení do nové doby funguje zcela bez problémů. Hrabě je nejprve přestrojen za falešného putujícího kněze, duchovní autoritu, který v přívěsu zneužívá důvěry a své pozice ke svádění žen. Podruhé pronikne k hraběnce přestrojen i se svými kumpány za jeptišky. Přináší to neodolatelně humorné situace, vymyšlené a zahrané mistrovsky.

Že k sobě v roli hraběnky poutá pozornost Cecilia Bartoli , excelující pěvecky i herecky, není až takové překvapení; v Curyšské opeře vystupuje často a její hrdelní hlas se zcela mimořádnými koloraturami, vášnivý, živelný a zaujatý projev i temperament ji předurčují k výlučné pozici. Zcela rovnocenným partnerem jí ovšem byl – a to už může být nová informace – mladý mexický tenorista Javier Camarena , sedmým rokem člen tamního souboru. Je žákem Francisca Araizy a patří do stejného hlasového oboru jako Juan Diego Flórez, má tedy nadprůměrné schopnosti týkající se lehkosti a ohebnosti hlasu, ozdob a mimořádně vysokých tónů, pro rossiniovský styl tak důležitých. S Flórezem by se mohl směle poměřovat... Pěvecká virtuozita a komediálnost obou hlavních představitelů poutala pozornost a posunovala děj kupředu nejvíc, ale také další sólisté přispěli skvěle – z nich zejména mladá Mexičanka Rebeca Olvera a Rumunka Liliana Nikiteanu . Čínský dirigent Muhai Tang vedl celé provedení k neutuchající pozitivní energii, k virtuozitě a brilanci.

Tak jako u všech barokních děl i většiny oper z doby 18. a první poloviny 19. století v tomto divadle, i zde doprovázel orchestr dobových nástrojů La Scintilla , který zcela oficiálně tvoří hráči divadelního orchestru. Curyšská opera je existencí a běžnou činností takto specializovaného tělesa jedinečná.

I když celkově se zdá být v této inscenaci první dějství víc strhující, vtipnější a hudebně výraznější, jsou i ve druhém momenty, které přispívají k pocitu, že toto obecně málo hrané dílo je nejen pěknou taškařicí, ale také klenotem. Čtrnáct fousatých kumpánů v hábitech řádových sester, předstírajících zbožnost a ve chvílích, kdy je „vzduch čistý“, se vracejících k opileckému songu, jsou prostě neodolatelní. Inscenátoři zvolili „hubatý“, současně výrazně antiklerikální přístup. Předmětem vtípků je i sama Francie nedávné doby. Curyšská opera v této sezoně uvede do počátku července neuvěřitelných 14 premiér. Jména soustavně spolupracujících pěvců a pravidelně hostujících dirigentů spolu s vyjádřenými ambicemi i konkrétními výsledky potvrzují, že je toto divadlo z třísettisícového švýcarského města tradičně trochu ve stínu několika nejuznávanějších evropských scén, že je to však klišé existující neprávem, protože se s nimi naopak ve skutečnosti může směle měřit.

Petr Veber

Novinář, hudební a operní kritik, autor textů o hudbě a hudebnících, absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 byl pak deset let v Českém rozhlase vedoucím hudební redakce stanice Vltava. Je jedním z průvodců vysíláním stanice D dur. Spolupracovníkem Harmonie se stal hned v počátcích existence časopisu. Přispíval a přispívá také do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života. Nejenže za ní rád cestuje, ale také ji ještě stále rád poslouchá.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.