pátek, 24. květen 2019

Crucified by noise, ukřižován zvukem. Ensemble PHACE hrál ve Vídni requiem Fausta Romitelliho

Napsal(a) 

Fotografie ze zkoušky na koncert, foto FB Ensemble PHACE Fotografie ze zkoušky na koncertfoto: FB Ensemble PHACE

Co ve Vídni funguje a dobře se osvědčilo, je propojování různých cyklů, abonentních řad, festivalů, souborů, umělců a pořadatelů. V úterý 21. května večer zazněla v prostorách Mozartova sálu vídeňského Konzerthausu v rámci 39. ročníku mezinárodních hudebních slavností, 5. ročníku koncertního cyklu Nouvelles Aventures a abonentní řady souboru PHACE video-opera An Index of Metals Fausta Romitelliho (1963-2004). Nebýt podobných vazeb a spolupráce, těžko by si asi pořadatel něco podobného mohl dovolit.

Fausto Romitelli patřil k autorům hledajícím, posouvajícím hranice, pohybujícím se mezi žánry, ze kterých vydestiloval vlastní tvůrčí poetiku ovlivněnou anglosaskou populární hudbou, psychedelickým rockem, noisem a experimenty Jimiho Hendrixe. Výraznou součástí jeho tvorby byla elektronika; Romitelli studoval mj. v IRCAMu u Karlheinze Stockhausena a Gérarda Griseye.

 , foto FB Ensemble PHACE foto: FB Ensemble PHACE

Už před začátkem koncertu se z beden ozýval stále stejný rozmazaný g moll akord – citát od Pink Floyd Shine On You Crazy Diamond, hudebníci přicházeli na jeviště postupně, naposled smyčcový kvartet, který produkci zahájil skladbou Natura morta con fiamme (1991/1992) – dobře zvolenou „ouverturou“ k opeře.

Video-operu An Index of Metals dokončil Fausto Romitelli v roce 2003 – tedy rok před svou předčasnou smrtí. Padesátiminutové dílo pro soprán, jedenáctičlenný orchestr, elektroniku a tříkanálové video doprovází projekce abstraktních obrazů na třech obrazovkách. Skladatel si vytkl za cíl prostřednictvím hudby a obrazu zprostředkovat posluchači vjem plynoucích zvuků a barev, ponoření se do magmatu forem a přítomnosti. To se skutečně podařilo. Hudba, text, světlo, projekce i sólový zpěv jsou organicky propojeny, provázány, žádná z nich neční, jsou plynoucím proudem, hutným a těžkým, jako roztavený kov, zasahujícím nejen posluchačovo vědomí a momentální vnímaní, ale vrývá se i do podvědomí. V takovýchto případech můžeme mluvit až o jakémsi rituálu, jsme vtaženi do víru zvuku, protože ten zůstává nejdominantnější, abychom na konci vypluli na povrch jiní. Libreto chorvatské básnířky Kenky Lékovich (inspirované pop artovým obrazem Drowning Girl Roye Lichtensteina z roku 1963) společně s videem Paola Pachiniho a Leonarda Romoliho geniálně koexistují s hudbou.

 , foto FB Ensemble PHACE foto: FB Ensemble PHACE

Opera je abstraktní, neevokuje žádné konkrétní obrazy v prvoplánovém slova smyslu. „Jediným dějem v díle je hypnóza, posedlost a trans,“ říká skladatel. Hudební jazyk je neskutečně zajímavý a barevný. Vychází z hluboké znalosti hudby minulosti, nedrží se klasiky, bere si své z popu, rocku, elektroniky a hudby jiných kultur; osvobozuje uši, učí naslouchat jinak. Barevně vyvážené obsazení akustických nástrojů dřev, žesťů, smyčců a klavíru doplňuje elektronika a dominantní elektrická kytara, a především soprán ve všech svých fazetách od koloraturních výšek po hloubky a syrovost rockových hvězd. To vše je geniálně smícháno ve vycizelovanou zvukovou masu, tu křehčí, tu hrubější vedenou sebejistě uměleckým duchem a vizí skladatele. Takto dobrou, silnou a veskrze moderní hudbu aby člověk na dnešních pódiích pohledal. Nejde totiž jen o to vymyslet a vyzkoušet nové zvuky, ale především umět je spojit v dokonalý celek, ve smysluplné umělecké dílo. A to každý nedovede. Fausto Romitelli, tak jako řada velkých umělců, kteří předčasně odešli z tohoto světa, jakoby ve svém díle o to více zkondenzoval sílu svého ducha a umění.

Koncentrace všech hudebníků byla mimořádná, nastudování dirigentem Nachem de Pazem vynikající. Sopranistka a skladatelka experimentální hudby Daisy Press (mj. specialistka na interpretaci hudby Hildegard von Bingen) je pro podobné projekty jako stvořená nejen flexibilitou svého hlasu a projevu, prostého klišé klasicky vzdělaných pěvkyň, ale i skvěle zvoleným image – stříbrné minišaty, kozačky, tetování a výrazné umělé řasy, které byly vidět až v poslední řadě.

 , foto FB Ensemble PHACE foto: FB Ensemble PHACE

Brutální requiem samo o sobě – tak své dílo definoval Fausto Romitelli. Několik měsíců po prvním provedení belgickým Ensemble Ictus podlehl skladatel rakovině. Velký dík všem interpretům a pořadatelům, kteří se nebojí podobných projektů. Sál byl zaplněný do posledního místa, diváci účinkující odměnili dlouhým potleskem.

Závěrečný koncert letošní sezony ansámblu PHACE nemohl být lepší. Právě tato skladba, jdoucí až na dřeň, nekompromisní, silná ve své individualitě a výpovědi je v dnešní době – konkrétně v době voleb do evropského parlamentu mementem, budícím z letargie a pohodlnosti, výzvou k opuštění komfortní zóny a převzetí zodpovědnosti za sebe, své skutky, za svět, ve kterém žijeme.

Lenka Nota

Skladatelka, muzikoložka, hudební publicistka a manažerka. Věnuje se propagaci soudobé hudby, její publicistická i tvůrčí činnost z většího dílu souvisí s tématy žen v umění. V roce 2017 dokončila svou první operu věnovanou největší české spisovatelce Boženě Němcové Jsem kněžna bláznů na libreto filmové dokumentaristky Olgy Sommerové. Od roku 1999 je zastupována ochranným svazem autorským OSA. V roce 1998 spoluzaložila ženskou skladatelskou skupinu HUDBABY. Skupina natočila dva kompaktní disky (HUDBABY, Čekám Tě!), které Lenka připravila také jako produkční. Jako hudební publicistka píše již od dob studií odborné články a recenze do časopisů Harmonie, Opus musicum, Hudobný život a Slovenská hudba. Jako externistka spolupracuje s ČRo Vltava, pro kterou pravidelně připravuje autorské pořady věnované soudobé hudbě a kulturnímu dění v České republice, na Slovensku a v Rakousku. O ženské skladatelské tvorbě v Čechách referovala mj. na konferencích věnovaných ženské tématice v Kasselu v Německu, ve Fiuggi v Itálii a v Kragujevaci v Srbsku. Od roku 2007 žije ve Vídni, kde působí jako korektorka ve vydavatelství Universal Edition, publicistka a skladatelka ve svobodném povolání. Pro časopis Harmonie píše od roku 1997.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.