Bodensee Festival je mezinárodní kulturní festival, který se koná od roku 1989 ve čtyřech zemích (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko), na různých místech kolem Bodamského jezera, a to od prvního květnového víkendu do Svatodušního pondělí. Festival je každoročně věnován jinému tematickému zaměření s 60–70 akcemi, na které zve umělce z oblasti hudby, tance, divadla a literatury. Festival nabízí orchestrální, komorní a varhanní koncerty, jazz, balet, divadelní představení, literární pořady, výstavy i akce pro děti. Základní myšlenkou je oživit a posílit společnou a propojující se kulturu v oblasti Bodamského jezera, která je kulturně spřízněná, ale politicky rozdělená. Tvůrčí síly, které v regionu existují, jsou doplněny mezinárodně známými umělci a soubory. Českých umělců se zde v historii festivalu příliš mnoho neobjevilo. Hosty festivalu byly například klavíristka Jitka Čechová se smetanovským programem či Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK s Dvořákovou „Devátou“.
V letošním ročníku festivalu zde z českých interpretů účinkovala pouze Magdalena Kožená, ovšem jako součást provedení Mahlerových Das Lied von der Erde spolu s tenoristou Andrewem Staplesem a Orchestre des Champs-Élysées s belgickým dirigentem Philippem Herreweghem (13. května 2022 Friedrichshafen, Graf-Zeppelin-Haus). Z českých skladatelů se na festivalu objevil Bohuslav Martinů, a to na programu Philharmonisches Kammerorchester für Neue Musik, kde byl uveden jako úvodní číslo jeho Kvartet pro klarinet, hornu, violoncello a malý buben (22. května Konstanz, Konzil). O to potěšitelnější je, že festival přivítal soudobého českého skladatele Jiřího Bezděka, u něhož si přímo objednal novou skladbu pro německé Arcon Trio.
Toto mimořádně disponované těleso nabité obrovskou energií a muzikalitou ve složení housle – David Marquard, violoncello – Janis Marquard a klavír – Julius Asal vystoupilo na festivalu hned dvakrát (20. května v Überlingenu, Museum-Überlingen a 21. května v Kostnici, Kulturzentrum am Münster). Jednotícím prvkem jejich programu bylo motto „Ó země, z níž pramení réva“, což přesně konvenovalo s vypsaným tématem letošního festivalu „Příroda“. V lidové i umělé písni je příroda velmi často zastoupena, proto volili pro své vystoupení takové skladby, které se o píseň nějakým způsobem opírají. Základem programu bylo Klavírní trio op. 100 Franze Schuberta, které zpracovává švédskou lidovou píseň. Nadto toto trio silně ovlivněné Ludwigem van Beethovenem je prubířským kamenem, na němž mohlo těleso ukázat své klady: nesmírnou citlivost pro detail, pregnantní souhru sdílející stejné hudební cítění, a především barevnost tónu ve všech proměnách. Technická úroveň souboru je naprosto brilantní, hudebnost nevšední, souhra plná neuvěřitelné vzájemné empatie. Virtuozita zde není cílem, ale samozřejmým základem, na kterém hudebníci staví svou společnou hudební vizi.
Se stejným pochopením a prožitkem nastudovalo Arcon Trio i tři skladby soudobých autorů, které na večeru zazněly. Speciálně pro Bodensee Festival a jeho motto vznikla nová skladba českého skladatele Jiřího Bezděka Klavirní trio No. 3 „Impulse aus der Natur“ o třech větách (Allegro vivo–Andante–Allegro) s citací české lidové písně ve třetí větě. Přítomný autor ke svému novému opusu uvedl: „Klavírní tria hrají v mém tvůrčím životě zvláštní roli. Vždy odráží můj vztah k osobnostem nebo prostředí. Ať už první trio odráželo můj vztah s Leošem Janáčkem a druhé s Beatles, toto nové trio mě přivedlo k české lidové písni. V textech českých lidových písní se velmi často propojují motivy z přírody s emocionálními ze života. Tematický proces tohoto díla postupně připravuje českou lidovou píseň Široký, hluboký, která propojuje ve svém textu též přírodní a emocionální detail: Široký, hluboký ty vltavský tůně, měl jsem já panenku, teď mi srdce stůně. Tato píseň se stává středem závěrečné věty. Její vývoj na ní ale neulpívá, věta pokračuje jiným směrem, avšak poznamenána existencí této písně.“
Fakt, že byl z českých soudobých skladatelů osloven právě Jiří Bezděk, není náhoda. Jeho spolupráce s tímto festivalem začala už v roce 2014, kdy zde byla povedena jeho sonáta pro housle a klavír č. 1 s názvem Jak pokulháváme za svými ideály v provedení českých interpretů (Martin Kos – housle, Štěpán Kos – klavír). Od tohoto roku s výjimkou dvou zrušených „coronavirových“ ročníků, je zastoupen některým ze svých komoních děl každoročně, ať už v podání českých či zahraničních umělců. Jak dokládají programové knížky festivalu, v roce 2015 to byla Zpověď maratonského běžce pro cembalo v podání Aleny Tiché, 2016 Variace pro klavír interpretované Věrou Müllerovou, 2017 Metamorfózy pro klarinet, housle, violoncello a klavír. jejichž provedení se ujalo Schweizer trio a klarinetista Bernhard Röthlisberger, 2018 1. smyčcový kvartet hraný Sojkovým kvartetem, 2019 Démoni noci pro housle a klavír v provedení holandského dua Pauline Terlouw – housle, Jan Wilhelm Nelleke – klavír. O zřejmé oblibě Bezděkových děl svědčí fakt, že už pro rok 2020 byl požádán vedením festivalu o písně na texty německé básnířky Annette von Droste-Hülshoff, jejíž památce měl být ročník festivalu věnován, ale festival se z důvodu covidové pandemie nekonal. Pro letošní ročník – ovšem už s jinou tématikou – byl Bezděk osloven znovu. Premiéra jeho třetího klavírního tria v podání mladých nadšených interpretů byla skutečným zážitkem.
Program doplnily skladby norimberského skladatele Holmera Beckera Toccata für Violine, Violoncello und Klavier překvapivě v podobném duchu a poněkud „lehkonohá“ skladba švýcarského skladatele žijícího v německé Kostnici Frédérica Bolliho Trio über Schweizer Volkslieder na švýcarské lidové písně (Mostindien-Express, Chalet Heimelig, Scherzo Grischun, Polenta Ticinese).
Oba koncerty Arcon Tria byly hojně navštíveny a výkony oceněny dlouhotrvajícím potleskem. Velkého uznání se dostalo i české skladbě, neboť ve špičkovém provedení mohly vyniknout všechny detaily a jejich souvztažnosti. Věřme, že se i u nás dočkáme jejího provedení v tomto obsazení.
