čtvrtek, 12. duben 2018

Cappella Mariana: Skvostná pocta vlámské polyfonii a Pierru de la Rue

Napsal(a) 

 , foto Petra Hajská foto: Petra Hajská

Renomovaný vokální soubor Cappella Mariana vystoupil 10. dubna 2018 v kostele sv. Salvátora Anežského kláštera v rámci 18. ročníku Barokních podvečerů s výjimečným programem nazvaným Quinta Essentia. Do dramaturgie večera vybral umělecký vedoucí ansámblu Vojtěch Semerád hlavní skladatele třetí generace franko-vlámské polyfonie, a zazněla tak jejich mistrovská díla. Zároveň také připomněl 500. výročí úmrtí Pierra de la Rue. Jednotlivé části jeho pětihlasé Missa de Sancta Cruce totiž tvořily základ koncertu a pěvci je prokládali světskými kompozicemi, což bylo osvěžující a posluchačsky přívětivé.

Cappella Mariana zpívala ve složení Hana Blažíková, Barbora Kabátková – soprán, Vojtěch Semerád, Tomáš Lajtkep – tenor, Lieven Termont – baryton a Jaromír Nosek – bas. Jejich interpretace se po celý večer nesla v duchu stylové a intonační čistoty, kultivovaného přednesu a hlubokého smyslu pro vzájemný soulad.

 , foto Petra Hajská foto: Petra Hajská

Úvodem zazněl chanson-motet Nymphes des bois – Le Déploration sur la mort de Johannes Ockeghem (Lesní žínky – Nářek nad smrtí Johannese Ockeghema) jehož autorem je Josquin Desprez, který zhudebnil slova francouzského básníka Jeana Molineta. Žalozpěv nad odchodem nejslavnějšího ze skladatelů franko-vlámské školy zazpívali členové Cappelly Mariany velmi citlivě. Následovaly Kyrie a Gloria z Missa de Sancta Cruce od Pierra de la Rue. Skladba je dochována v burgundském rukopisu, dnes uloženém ve Vídni. V cantu firmu (vůdčím hlasu), který je psán v tenorové poloze, probíhá chorální introitus Nos autem gloriari oportet – úryvek z novozákonního listu apoštola Pavla Galatským. Mše vyniká polyfonním kompozičním mistrovstvím. Hana BlažíkováBarborou Kabátkovou a mužskými členy souboru tak ve svém zasvěceném přednesu dali vyniknout kráse jednotlivých vokálních partů, jejich souzvuku - a velmi příjemně zněl v jejich provedení také ladný pohyb vnitřních hlasů podpořený citlivou prací s dynamikou.

Následoval chanson Fors seulement (Nechovám v srdci svém naději) od Pierra de la Rue, který je také poctou Johannesovi Ockeghemovi. Ve své době se totiž stala jeho melodie inspirací pro mnoho autorů, a tak najdeme řadu jejích citací. Pierre de la Rue zvolil pozoruhodnou variantu, kdy basu a barytonu předepsal formu kánonu. Chanson vystřídalo mešní Credo, ve kterém si posluchači koncertu mohli vychutnat líbezný dialog vnějších a vnitřních hlasů a vyváženou dynamiku.

Vojtěch Semerád a Barbora Kabátková, foto Petra Hajská Vojtěch Semerád a Barbora Kabátkováfoto: Petra Hajská

Autorem další kompozice s názvem Je n´ay dueil que vous de viengne byl Alexander Agricola. Čtyřhlasý chanson přednesla Barbora Kabátková společně s trojicí svých kolegů. Autor tu pracuje s formou virelai – tj. písňovou formou začínající refrénem, jenž se po každé sloce opakuje. Melodie, která v ní zaznívá, je opět původně od Johannese Ockeghema a překvapí mj. neobvyklými souzvuky. V podání Cappelly Mariany ve skladbě vynikalo jemné zdůraznění hlasů, ve kterých právě probíhal melodický pohyb.

Sanctu, další z částí Mše Pierra de la Rue, se rozvíjel nádherný dialog sopránu (Hana Blažíková) a tenoru (Vojtěch Semerád) s barytonem (Lieven Termont, host z Belgie, člen někdejší Cappily Flamency, dnes např. souboru Utopia) a druhým tenorem (Tomáš Lajtkep), aby pak vyústil v závěrečnou pasáž Hosana, kde se naplno rozezněly hlasy všech členů ansámblu.

Vzápětí zaznělo krátké čtyřhlasé moteto Doleo super te (Truchlím nad tebou), taktéž z pera Pierra de la Rue. Missu de Sancta Cruce uzavřela část Agnus. Neobyčejnou krásu imitací odkryla Cappella Mariana v šestihlasém chansonu Nicolase Gomberta Mille regretz (Tisíckrát lituji). Ten si zvolil pro svou píseň slavný chanson Josquina Despreze.

 , foto Petra Hajská foto: Petra Hajská

Posledním dílem večera bylo Desprezovo původně pětihlasé zhudebnění mariánské sekvence Stabat Mater dolorosa. Ansámbl uvedl jeho úpravu tak, jak je zachycená v Rokycanské hudební sbírce, hudebním prameni tamějšího literátského bratrstva, v němž se dochoval i šestý hlas možný zpívat si placet - když se líbí. Jednalo se tedy o novodobé české uvedení, jak upřesnil umělecký vedoucí Vojtěch Semerád. Ten také v závěru koncertu krátce představil nové album souboru – Píseň písní, které Cappella Mariana natočila mj. u příležitosti svého desetiletého působení, a poděkoval za podporu těm, kteří svým příspěvkem umožnili jeho vznik.

Cappella Mariana v prostorách kostela sv. Salvátora v Klášteře sv. Anežky České navodila úchvatným způsobem meditativní plynutí renesanční polyfonní hudby, a to mj. i excelentní intonací. Jejich působivé závěry skladeb v kontrastu s následným tichem nechávaly v člověku příjemně doznít spirituální a povznášející atmosféru, kterou tato hudba v sobě nese. A tak byl závěrečný aplaus publika velmi vřelý a členové souboru poté ještě zopakovali Gombertův chanson Mille regretz. Nezbývá, než jim poblahopřát k výjimečnému koncertu a popřát, ať se podpora, kterou pro své exkluzivní projekty potřebují, stává u těch, kteří podpořit mohou, samozřejmostí. Zcela si ji zaslouží.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.