úterý, 25. únor 2003

Buduj vlast, posílíš mír

Napsal(a) 

Vladimir Ashkenazy pro někoho provokativně, pro jiného objevně připomněl v lednu hudbu stalinské doby, která dnes není kvůli své prorežimní angažovanosti běžnou součástí repertoáru. Rozhodnutí dirigenta rozloučit se s angažmá v České filharmonii právě tímto způsobem a ne třeba cyklem mahlerovských, dvořákovských, beethovenských nebo šostakovičovských symfonií je třeba respektovat. "Stalinský" cyklus uvede s orchestrem v Německu, Rakousku i v USA a nepochybuji o tom, že s úspěchem. Nejsem si však jistý, že jsme u nás už schopni dostatečné sebereflexe, nadhledu a nadsázky. Přece jenom mnoho skutečností je ještě příliš živých. Vnějším impulsem prý bylo i padesáté výročí Prokofjevoy smrti, které se shoduje s úmrtím Stalina (5. 3. 1953).

Na koncertech 9. a 10. 1. zaznělo angažované Prokofjevovo oratorium Na stráži míru a geniální skrytě protirežimní Šostakovičova 13. symfonie na Jevtušenkovy texty. Není sporu o tom, že skladatel v oratoriu odvedl výbornou řemeslnou práci, nicméně po 20 minutách jsem si začal přát, aby už byl konec. Z oslavné skladby šel mráz a působila na mě, jako by z rakve vyšel kostlivec. Sugestivní recitační a pěvecký výkon předvedla mezzosopranistka Charlotte Hellekant . Jinak výborné provedení symfonie kazily občas nepřesné nástupy a nesouhra. Skvěle se uvedl basista Sergej Leiferkus . Naprosto spolehlivou oporou v obou skladbách byl fantasticky zpívající Pražský filharmonicý sbor .

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.