Brno Janáčkovi

Konzervatoř Brno si letos připomněla výročí 85 let od založení školy samotným Leošem Janáčkem. Po slavnostním shromáždění 25. 10. uspořádala k této příležitosti také festival Česká hudba na Konzervatoři Brno 2004 (informace přinesla HARMONIE v minulém vydání).

Nevím, nakolik ostatní diváci ocenili, že měli v minulém roce příležitost slyšet stejná Janáčkova díla s různými soubory, ale myslím, že občas není na škodu sledovat způsoby interpretace. To se potvrdilo hned v úvodu roku na festivalu Janáčkovo Brno 2004 , kde bylo provedeno všech devět Janáčkových oper. Jako příklad uvádím Lišku Bystroušku v podání Dublinské opěrně-divadelní společnosti pro 9 zpěváků a 16 instrumentalistů. Toto pojetí je zcela odlišné od běžně vídaného, které ctí i Janáčkovo divadlo Brno (na programu festivalu o týden později). Stejně tak i srovnání Glagolské mše pod taktovkou Sira Charlese Mackerrase rovněž na tomto festivalu a Petra Altrichtera o půl roku později na Moravském podzimu dokládá fakt, že jediná správná podoba Janáčkových děl neexistuje.

I proto byla uspořádána hudebněvědná konference Fenomén Janáček – včera a dnes , organizačně zaštítěná konzervatoří. Hned v úvodu prvního dne se referenti dostali do sporu ohledně Janáčkových smyčcových kvartetů z důvodu existence pražské a brněnské verze. Diskutovalo se také o tom, co nového přináší Souborné kritické vydání děl L. Janáčka, na kterém se jako ediční rada podílejí M. Štědroň, L. Faltus, J. Zahrádka, E. Drlíková, A. Němcová, J. Procházková, S. Přibáňová , jichž většina byla přítomna. Jako třešnička na dortu zapůsobil referát Ilji Hurníka o vlivu rodiště Janáčka na jeho tvorbu – Janáček a Slezsko. Bylo by vítané, kdyby i někteří další přednášející své znalosti obohatili o promyšlený řečnický styl a dodali tím svému projevu na atraktivitě a publiku na počtu. Průběh obou dvou dnů byl navzdory tomu velice zajímavý. Jubilejní rok byl otevřen i syntézám umění. To, že Janáček je inspirativním zdrojem i pro výtvarníky, dokázala například výstava prací 110 autorů – Hommage Ä L. Janáček .

Již dlouhá léta zaštiťuje v Brně Nadace Leoše Janáčka většinu aktivit spojených s dílem hukvaldského rodáka. Kromě podpory živého uvádění a realizace zvukových nosičů (například kompletní nahrávka Janáčkových klavírních skladeb v provedení Jana Jiraského u firmy Arco Diva), spravuje také Památník Leoše Janáčka v Brně, který byl vloni 14. 1. po rozsáhlé rekonstrukci slavnostně zpřístupněn veřejnosti. Zprovoznění se uskutečnilo také díky péči Moravského zemského muzea, které otevřelo i stálou expozici Janáček a Brno . Výstava v prostorách Domu pánů z Kunštátu je ve své skromnosti obsáhlou výpovědí o životě této významné, v Brně dlouho pobývající osobnosti.

Nutno zmínit i plánovanou výstavbu Janáčkova kulturního centra jako domovské scény brněnské filharmonie. Jedná se o projekt polyfunkční kulturní budovy s víceúčelovým koncertním sálem pro 1 500 posluchačů a hlavně s akustikou lepší, než má sál Janáčkova divadla, kde se většina orchestrálních koncertů SFB pořádá. Budovu tohoto rázu by Brno velice potřebovalo, ale realizace projektu je stále v jednání.

Sdílet článek: