sobota, 7. září 2013

Brno - Ať žije Pickelhering

Napsal(a) 

Uměleckým šéfem letošního ročníku festivalu Divadelní svět Brno se stal ředitel Městského divadla v Brně režisér Stanislav Moša. Festivalu neudává směr dlouhodobější vize, přesto se jevil dramaturgicky pestrým. Podtitul „Divadlo – hudba – hudba – divadlo“ ovšem naplnil pouze z části a potýkal se s propagačními problémy, které způsobily menší účast jeho publika. Vydán byl souhrnný dvojjazyčný katalog, bohužel nebyly k dispozici programy k jednotlivým inscenacím a tisková konference byla ohlašována den předem. Velké množství představení (9) bylo zrušeno a úvodní Janáčkova Bystrouška díky sporné „nepřízni počasí“ odložena na jeho závěr. K mezinárodní účasti byli přizváni Paki Paya (Belgie), Cie Karine Ponties / Dam de Pic (Belgie), Stadttheater Ingolstadt (Německo), Folded Feather (Velká Británie), Městské divadlo Žilina (Slovensko), Narodowy Stary Teatr (Krakow, Polsko), Staatsschauspiel Dresden (Německo), Theater der Altstadt (Stuttgart, Německo), El Retrete de Dorian Gray (Španělsko) a Handspring Puppet Company (JAR) s vybranými inscenacemi. Bohužel jen jedna z nich byla hudební, a to Opera mleczana nepočetného krakovského souboru. Podkladem pro tuto minioperu se staly ilustrace zvířat (Andrzej Mleczko ), vhodně promítané uprostřed scény a doplněné reprodukovaným doprovodným vtipným komentářem autora. Čtveřice interpretů spoluvytvářela na točně klima směšnosti a absurdity polských národních nešvarů pomocí známých operních árií i šlágrů. Inscenace spíše kabaretního žánru rozhodně neměla nést označení „opera“, vzdalovala se mu jak pěveckými výkony účinkujících, tak „jazzovým“ triem klavír – perkuse – kontrabas, naplnila ovšem sál komickou atmosférou hudebního divadla. Velice zručně se měnící rekvizity a současné kostýmy přidaly hře jejímu smyslu ve fragmentu a podpořily naléhavost propíraných sociálních a politických problémů.

K lacinosti v umění ovšem sáhl Ateliér muzikálového herectví Jany Janěkové (JAMU), který uvedl „vaudeville na královské téma“ Pokrevní sestry (derniéra) v Divadle na Orlí. Libreta se zhostila Pavla Hoggard na hudbu Daniela Fikejze a texty písní Radky Coufalové, choreografie Hana Litterová. V hlavních rolích se představil nesmírně nadaný Ondřej Studénka (Kabaretiér), herečka a modelka Kateřina Sedláková (Marie Stuartovna Skotská) a v neposlední řadě výrazná mezzosopranistka Jitka Jackuliak (Alžběta I. Anglická). Přílišná četnost tanečních a sexuálně laděných scén protkaná instantním patosem ale rozdělila publikum stejně jako boje o královský stolec na dva nesmiřitelné tábory.

Bravurně vypointovanou, inteligentní a skvěle zvládnutou se pro mě ovšem stala repríza první celovečerní opery Ondřeje Kyase na libreto Pavla Drábka Pickelhering 1607 aneb Nový Orfeus z Bohemie . Pro Ensemble Opera Diversa vznikla jako pocta Monteverdiho Orfeovi při příležitosti čtyřstého výročí jeho uvedení roku 1607. Dvorský příběh z Jindřichova Hradce, kdy na počest výročí sňatku panovníka přichází kočovná divadelní skupina z Anglie (která ovlivní život jednotlivých postav), je prodchnut kurtoazií, silnými motivy z mytologie, ale především hudebním a textovým vtipem (Janáček, Wagner). Můj obdiv sklidilo po všech stránkách čitelné a svěže parodované rozložení sociálních vrstev, jednoduché funkční kostýmy a líčení, stejně jako herecké a pěvecké výkony mladých umělců. Lucie Kašpárková , dříve představitelka Dóry (Lucie Hilscherová ), se nyní zhostila role melancholické Lucie, Jiří Miroslav Procházka opět vynikal jako Jahoda spolu s mladým Jakubem Tučkem (Kašpar) a Davidem Vonšíkem (Reynolds). Pro tuto příležitost bylo zvoleno večerní provedení pod širým nebem na nádvoří Staré radnice, které potlačovalo slušnou akustiku, na kvalitách orchestru se ovšem tato skutečnost neodrazila. Nejen Brno by uvítalo více tak skvělých oper!

Závěrem divadelního maratonu se staly open airové Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka. Ve spolupráci s Městským divadlem Brno (technické zázemí) se Janáčkova opera rozhodla uvést starší inscenaci režiséra Jamese Conwaye (premiéra 6. listopadu 2008) se snad nejpůvabnějšími kostýmy Neil Irish . Pro tuto příležitost byla přepracována mladým nadějným režisérem Tomášem Pilařem . Velké škrty naprosto vynechaly ústřední postavy Rechtora, Faráře a Páska s jeho ženou, v díle potlačily hloubku libreta, zakotveného v poetickém vykreslení koloběhu života a smrti, stejně jako nedaly plně vyznít skladebnému mistrovství. Bohužel jsem i přes všechny klady jinak velice oblíbené opery nabyla dojmu, že se na travnaté scéně objevovala pouze sopranistka Tereza Merklová Kyzlinková jako Bystrouška a osekané představení obdrželo nálepku „pouze pro děti“. Vedení opery opět ztroskotalo ve svých plánech? Když už Národní divadlo Brno chtělo uvést tento příběh, dokážu si představit daleko silnější propojení s divákem v nedávno premiérované činohře Liška Bystrouška na motivy Leoše Janáčka autorskou dvojicí Martin KukučkaLukáš Trpišovský ( SKUTR). Domácí velké hudební scény nenabídly pro festivalového diváka žádné novinky či premiéry, které bych vzhledem k slušnému financování Divadelního světa očekávala.

Eva Františáková

Od roku 2015 působila jako dramaturgyně opery NDM, vytvořila projekty Operní sirény nebo Životní pouť Leoše Janáčka aneb Od lišky k Lišce. Externě vyučovala od roku 2016 na Slezské univerzitě a také na Fakultě umění Ostravské univerzity. Od roku 2017 působí také jako editorka pro Svatováclavský hudební festival.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.