Bratři Bachové

Johann Sebastian Bach je na našich koncertních podiích natolik častým hostem, že posluchač občas zatouží najít v tomto okruhu něco zcela nového. Collegium Marianum vyřešilo toto dilema v pražských Barokních podvečerech (29. 4.) po svém: sáhlo po u nás takřka neznámé hudbě Bachových synů: Johanna Christiana, Carla Philippa Emanuela, Wilhelma Friedemanna a Johanna Christopha Friedricha; navíc tu zazněla skladba Johanna Gottlieba Janitsche, který byl kolegou Carla Philippa Emanuela Bacha v době jeho angažmá u pruského dvora. Podle vžitých představ o hudbě kolem roku 1750 by měla být tehdejší tvorba rousseauovsky prostá a srozumitelná a individualizovaný kompoziční výraz by byl doménou jen největších autorů. Pokud tomu tak skutečně bylo, pak mezi nejvýraznější dobové zjevy patřili nejen bratři Bachové, ale i Johann Gottlieb Janitsch – kvintety, tria a komorní sonáty s flétnou a hobojem (nebo dvěma flétnami), které z jejich kompozičního odkazu vybrala Jana Semerádová a provedla je s Collegiem Marianem, mezi jehož členy zvlášť vynikal flétnista a hobojista Emiliano Rodolfi , byly spíš než prosté půvabně elegantní, a víc než k pohodlné srozumitelnosti směřovaly k rafinovanému propracování každého detailu – nejpůsobivěji snad u Johanna Christiana. Znamenitě koncipovaný večer navíc před posluchače předestřel zajímavý problém: o hudebních schopnostech muzicírujících panovníků se mluvívá s despektem – jestliže se ovšem Bedřich Veliký osobně účastnil provádění skladeb, o nichž je řeč, musel být vynikajícím flétnistou profesionální úrovně.

Sdílet článek: