Bohémě chybí báseň

Nelze mu nedat za pravdu. Protože se hrálo nezvykle hodně představení (16), byly hlavní role obsazeny dvěma sólisty, jak je v Čechách, ale nikoliv v Belgii běžné. Při premiéře zpíval Rodolfa Marco Berti , typický hřejivý italský tenor, přímo vystřižený pro tuto postavu. Asi ještě působivější roli vytvořil Peter Mattei jako Marcello. Čtveřici umělců, kteří spíše působili dojmem studentských spolubydlících, dobře doplňovali francouzský barytonista Stéphane Degout (Schaunard) a uruguajský basista Erwin Schrott (Colline). O něco méně nadšený jsem byl s ženskými rolemi. Ruska Olga Gurjaková zvládla Mimi technicky perfektně, jen mi připadala trochu chladná. Irčanka Giselle Allen se o emoce jako Musetta sice snažila, ale bez výrazného úspěchu. Sbor zpíval dobře, ale byl trochu rozházený, málokdy se podaří přeplněnou scénu 2. dějství rytmicky sjednotit. Absolutorium si zasloužil orchestr. Asi to byla hlavně zásluha Pappana. Tam, kde sólisté hýřili decibely, vytvořil Pappano hřejivou dynamickou škálu tonů, kterou stmelil v okouzlující orchestrální celek.

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější