úterý, 18. březen 2003

Bohémě chybí báseň

Napsal(a) 

Bohémě chybí báseň Bohémě chybí báseň
Nové nastudování nesmrtelné Bohémy Giacoma Pucciniho bruselskou Královskou operou trpí nedostatkem vášně. To se ovšem v tomto romantickém trháku nedá přehlédnout, a tak se stala tato produkce jen dobrým průměrem. Škoda, protože hudební úroveň byla pod vedením bývalého hudebního ředitele opery Antonia Pappana přímo skvělá a i sólistickému obsazení mladými talentovanými pěvci se nedalo téměř nic vytknout. Jsou opery, a to platí v plné míře pro Bohému, s kterými nelze experimentovat jako třeba s Mozartem, ale které musí dostat vedle běžných režijních prvků také svou nezbytnou porci dramatických rozměrů. Ty mi v režii Němce Christofa Loye a výtvarníka Herberta Murauera citelně chyběly. Soustředili se spíše na doslovný obsah libreta, které na scéně dost otrocky interpretovali, a to je málo. Scéna Štědrého večera v Latinské čtvrti je tradičně přeplněná, v pozadí je vidět jakési vlakové nádraží, to tam zůstává i ve 3. dějství (BarriÉre d'Enfer). Poslední dějství v pokojíku, kde nezůstalo téměř nic, je o něco působivější, ale to je pořád málo. Jestliže návštěvníku Bohémy po posledním akordu není do pláče, tak s tou inscenací není vše v pořádku, Puccini žádá teatrální dimenzi a nejen realistické zobrazení medově zabarveného tragického příběhu. Nevím jistě, zdali to tak jako já cítilo i premiérové publikum, ale asi ano, protože odměnilo tvůrce inscenace zdvořilým potleskem, avšak sólisty a hlavně dirigenta velmi bouřlivě.

Nelze mu nedat za pravdu. Protože se hrálo nezvykle hodně představení (16), byly hlavní role obsazeny dvěma sólisty, jak je v Čechách, ale nikoliv v Belgii běžné. Při premiéře zpíval Rodolfa Marco Berti , typický hřejivý italský tenor, přímo vystřižený pro tuto postavu. Asi ještě působivější roli vytvořil Peter Mattei jako Marcello. Čtveřici umělců, kteří spíše působili dojmem studentských spolubydlících, dobře doplňovali francouzský barytonista Stéphane Degout (Schaunard) a uruguajský basista Erwin Schrott (Colline). O něco méně nadšený jsem byl s ženskými rolemi. Ruska Olga Gurjaková zvládla Mimi technicky perfektně, jen mi připadala trochu chladná. Irčanka Giselle Allen se o emoce jako Musetta sice snažila, ale bez výrazného úspěchu. Sbor zpíval dobře, ale byl trochu rozházený, málokdy se podaří přeplněnou scénu 2. dějství rytmicky sjednotit. Absolutorium si zasloužil orchestr. Asi to byla hlavně zásluha Pappana. Tam, kde sólisté hýřili decibely, vytvořil Pappano hřejivou dynamickou škálu tonů, kterou stmelil v okouzlující orchestrální celek.

Mirek Černý

1943, v temné noci: narozen v Praze a díky příjmení ihned vázán k hudbě (Carl Czerny). 1943-1970: zářný život v komunismu. Jídla bylo dost, demokracie, svobody, toaletního papíru, atd. mnohem méně. 1957-1970: Studie, nejdříve zeměměřič, potom hudební studie, člen profesionálního souboru Pražští madrigalisté, noty vyhrály s velkým náskokem nad metry. 1970-dodnes: ještě více svobody ztraceno svatbou s bruselskou Belgičankou Agnes (1970: dvě svatby v Praze a belgickém Dilbeeku, 2017: stále platné). Vlastník dvou státních příslušností, dvou pasů a dvou (odrostlých) synů. 1970: zabaleny stovky LP-ček s vážnou hudbou a odjezd VW-broukem 902 km směrem na západ. 1970-1984: nejdříve člen rozhlasového sboru, později redaktor Radia 3 (stanice vážné hudby státního rozhlasu). Mezitím studium holandštiny se sotva průměrnými výsledky. Od 1973: bytem v Dilbeeku (u Bruselu). Člen české menšiny v Dilbeeku, která má dohromady jednoho člena (mě samotného). 1983-dodnes: Free-lance novinář deníků De Standaard a Het Nieuwsblad, přivýdělky: úředník min. kultury, regionální ředitel zaměstnavatelské organizace a člen hudebních porot v Belgii a v zahraničí, ministerských komisí, poradních rad, předseda organizace Vlámských novinářů v Antverpách, atd. Současné aktivity: Free-lance novinář deníku Het Nieuwsblad (od 1982) a časopisů De Bond (1982), Tertio (2007), Randkrant (2015) a s hrdostí české Harmonie (1994). Přes dlouhodobou spolupráci se mnou zatím žádné z těchto medií nezkrachovalo.

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 700

Novinky emailem

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.